Aktuality

Ekonomika lesního hospodářství a cena dříví na trhu

Podrobnosti: Zveřejněno: 08.listopad 2022; Zobrazeno: 2189

Dne 3.11. na vrchu Křemešník proběhl odborný seminář České lesnické společnosti, tentokráte na téma „Ekonomika lesního hospodářství a cena dříví na trhu“. Setkání mělo za cíl seznámit účastníky s aktuální problematikou ekonomiky lesnického provozu a vývoje cen dříví v České republice. Odborným garantem akce byl Ing. Josef Lenoch, Ph.D., vedoucí Odborné skupiny lesnická politika a ekonomika, ČLS, z. s. Se svými příspěvky vystoupili zástupci státních a soukromých podniků, dotčených ministerstev či vědeckých institucí.

Právě garant akce Ing. Josef Lenoch, Ph.D. seminář zahájil formou uvedení problematiky do širšího kontextu. Prezentaci o Současné ekonomické situaci v lesním hospodářství, zejména pak z pohledu největšího státního vlastníka lesů v ČR, přednesl Ing. Radovan Srba (Lesy ČR, s. p.). Dále zazněl příspěvek na téma Ekonomické průměty kůrovcové kalamity a kapitál v lesnicko-dřevařském sektoru v České republice, který připravil doc. Ing. Václav Kupčák, CSc. a kol. (LDF, MENDELU). Problematiku sběru, vyhodnocování a používání statistických dat o ekonomice lesnictví a lesního hospodářství v obecné rovině otevřel svým dalším příspěvkem Ing. Jan Lojda, Ph.D. z MZe. Podrobná situace v lesním hospodářství na základě vybraných odvětvových ekonomických ukazatelů pak byla tématem, které představili Ing. Pavel Nýdrle a Ing. Martina Liberdová (ÚHÚL, Brandýs nad Labem). Další prezentace se pak věnovala nástrojům, které lze na vhodných stanovištích využít pro zlepšení a trvalou udržitelnost hospodaření v lesích, zejména variantně při obnově kůrovcových holin, a sice cestou přírodě blízkého managementu lesních porostů. Se zkušenostmi lesníků v Německu či Rakousku, využívajících právě principy přírodě blízkého lesnictví, na závěr své prezentace posluchače seznámila Ing. Marta Urbanová (OLH).

Číst dál: Ekonomika lesního hospodářství a cena dříví na trhu

Obnova lesů po kalamitách v právních souvislostech

Podrobnosti: Zveřejněno: 04.listopad 2022; Zobrazeno: 1733

Dne 1.11. proběhl odborný seminář při tématu „Obnova lesů po kalamitách v právních souvislostech“. Odborná akce byla pořádána na půdě Střední lesnické školy Žlutice. Na semináři, jehož odborným garantem byl místopředseda ČLS Mgr. Martin Polívka, DiS., vystoupili jak přednášející z provozu, tak např. zástupci resortu Ministerstva zemědělství. Nejen že seminář proběhl za krásného podzimního počasí, ale přinesl další pohledy na legislativní návaznosti a problémy během současné kalamitní situace v lesích.

Po zahájení semináře garantem Mgr. Martinem Polívkou, DiS. (Diecézní lesy Hradec Králové s.r.o.) byly Mgr. Petrem Dvořákem (Ministerstvo zemědělství ČR) předneseny plánované a provedené změny v lesnické legislativě, včetně několika praktických příkladů z praxe. Následující přednáškou účastníky semináře doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. (VÚLHM Strnady) seznámil se změnami v lesnické legislativě v době probíhající rozsáhlé kůrovcové kalamity, stejně tak s jejím aktuálním vývojem a predikcí do budoucna. Ing. Dušek svůj výstup doplnil také o aktuality z oblasti povolených přípravků na ochranu lesa. Součástí přednáškového dopoledne bylo také aktualizování informací o přenosu reprodukčního materiálu, které přednesl Zbyněk Elingr, Dis. (ÚHÚL Brandýs nad Labem). Další informační nástroj, jak pro lesnickou, ale také pro laickou veřejnost, představil Ing. Marek Mlčoušek (ÚHÚL Brandýs nad Labem) v příspěvku o Generelu obnovy lesů po kalamitách. Poslední dopolední prezentaci věnoval Ing. Petr Dušek Obnově lesů po kůrovcové kalamitě v praxi, včetně možností dotační podpory pro vlastníky lesů.
Přednáškové dopoledne následně doplnila také diskuze, zejména pak o legislativní politice a dalších námětech pro změny lesního zákonodárství.

Číst dál: Obnova lesů po kalamitách v právních souvislostech

Požár v NP České Švýcarsko nemůže zůstat bez reakce

Podrobnosti: Zveřejněno: 24.srpen 2022; Zobrazeno: 2248

Je nezbytné zahájit diskuzi o přístupu ke krajině a ochraně přírody i řešení požárních rizik v lesích. Bezprecedentní požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Zásadním úkolem politické reprezentace a odborníků z celého spektra souvisejících činností není podle našeho názoru hledání viníků, ale hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet. K této konstruktivní a věcné diskusi bychom rádi vyzvali.

Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha). Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele. Proto odmítáme přístupy zveřejněné v návrhu zásad péče o NP České Švýcarsko, které například uvádějí, že je velkou výzvou hledat do budoucna řešení, jak využívat oheň v obnovním managementu chráněných území nebo, že hašení požárů je v principu zásahem do nerušeného průběhu přírodních dějů, i když platí, že naprostá většina požárů je dnes způsobena činností člověka. Tento přístup považujeme za hazard s budoucností předmětů ochrany v chráněných územích, ale i za potenciální ohrožení dalších lokalit, majetků a krajiny jako celku. V Německu již saský premiér Michael Kretschmer vyzval k přehodnocení a debatě o hospodaření v národních parcích. Považujeme za naprosto nezbytné, aby podobná diskuze začala i České republice a v kontextu požáru v NP České Švýcarsko se začaly co nejrychleji (i s ohledem na stávající požární riziko na zbylém území NP České Švýcarsko) hledat odpovědi zejména na otázky související s tématy bezpečné principy ochrany přírody, poučení z požáru v NP České Švýcarsko, integrace protipožárních opatření do zásad péče a managementu chráněného území, akceptování rizik veřejností a výzkum.

Číst dál: Požár v NP České Švýcarsko nemůže zůstat bez reakce

Efektivní způsoby managementu populací volně žijící zvěře a prevence vzniku škod

Podrobnosti: Zveřejněno: 28.říjen 2022; Zobrazeno: 1846

V Kostelci nad Černými Lesy se dne 26. října uskutečnil další odborný seminář České lesnické společnosti, tentokrát na téma „Efektivní způsoby managementu populací volně žijící zvěře a prevence vzniku škod“. Odborná akce byla pořádána za podpory Ministerstva zemědělství, Lesů České republiky, s. p. a Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Součástí semináře byla také odpolední terénní exkurze na majetku ŠLP Kostelec nad Černými lesy.

Dlouhodobě jedno z nejdiskutovanějších témat tuzemského, ale také celoevropského lesního hospodářství, a sice škody zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách, je stále potřeba připomínat, neboť se doposud nepodařilo ideu udržitelných populačních stavů lesní zvěře implementovat do počínání většiny lesních/mysliveckých hospodářů. Z důvodů výše zmíněných byla tato odborná akce věnována problematice škod zvěří, inventarizaci těchto škod, prevenci jejich vzniku, stejně jako debatě názorových postojích lesníků a myslivců.

Číst dál: Efektivní způsoby managementu populací volně žijící zvěře a prevence vzniku škod

Mezinárodní spolupráce s Polskou lesnickou společností

Podrobnosti: Zveřejněno: 10.srpen 2022; Zobrazeno: 2363

Česká lesnická společnost je aktivni i mezinárdoním poli. Delegace z Polské lesnické společnosti navštívila lesy středních a severních Čech dne 21. až 23 července. První den exkurze polské delegace započal na majetku Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy. Na ŠLP navštívili polští lesníci mimo jiné Arboretum Fakultě lesnické a dřevařské v Kostelci nad Černými lesy, jež bylo založeno v roce 1954 prof. Dr. Ing. Pravdomilem Svobodou, DrSc. K dnešnímu dni je zde evidováno 8186 jedinců, přičemž celkový počet taxonů čítá 1707. Poté byly předmětem prohlídky výzkumné plochy jedle bělokoré a introdukovaných dřevin Katedry pěstování lesů při Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Následující den byla předmětem exkurze návštěva CHKO Křivoklátsko, která byla zahájena na vrchu Štýlovna, ze kterého je výhled na jeho celkové panorama. Zde byli polští lesníci seznámeni s celkovou výměrou Křivoklátska, rozlohou lesa, největšími vlastníky lesa a druhovým zastoupením dřevin. Poté následovala druhá zastávka u pomníku sv. Jána, který nechal postavit tehdejší majitel panství Valdštejn na počest dvou slavných honů z roku 1721 pro tehdejší rakouskou císařovnu Alžbětu Kristinu Brunšvickou. Ta na tomto místě za jediný den ulovila 138 ks jelenů a druhého roku 1723 pro jejího manžela Karla VI., který zde opět za jediný den ulovil 108 ks jelení zvěře. Venkovní exkurze na Křivoklátsku byla zakončena „výšlapem“ na Týřovské skály odkud je panoramatický pohled na kaňon Berounky. Druhou polovinu dne navštívila polská exkurze Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde byl součástí prohlídky i nejmodernější technický pavilon a výzkumné laboratoře Fakulty lesnické a dřevařské.

Číst dál: Mezinárodní spolupráce s Polskou lesnickou společností

Pěstování jedle v podmínkách klimatické změny

Podrobnosti: Zveřejněno: 24.říjen 2022; Zobrazeno: 4770

Ve Staré vsi u Rýmařova se 18. října uskutečnil další seminář ČLS na téma „Pěstování jedle bělokoré v podmínkách klimatické změny“, pořádaný za podpory Ministerstva zemědělství a Lesů ČR, s. p. Seminář byl také doplněn o venkovní pochůzku v prostoru genové základny Hochwald. Tato odborná akce byla věnována právě aktuálním poznatkům v dané oblasti, zaměřila se především na jedli bělokorou jako taxon, ale stejně tak na její vliv na lesní ekosystém a možnosti jejího pěstování v současných a predikovaných klimatických podmínkách.

Coby historicky jedna z nejvíce přirozeně rozšířených jehličnatých dřevin v ČR, jedle od 19. st. začala v našich lesích výrazně ubývat. Stanoviště, na kterých se v minulosti vyskytovala, byla následně nahrazována bukem lesním či smrkem ztepilým. Od konce 20. st. však soustavně dochází k její lesnické reintrodukci. O tom, proč je jedle, tak ceněná dřevina, a co od ní v budoucnu můžeme očekávat, bylo diskutováno po celý čas semináře.

Číst dál: Pěstování jedle v podmínkách klimatické změny