Ohlédnutí za odborným seminářem „140 let služby hrazení bystřin na území ČR“
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 01.červen 2025
- Zobrazení: 137
Ve dnech 22. a 23. května 2025 proběhl v Rejhoticích, v podhůří Jeseníků odborný seminář s názvem 140 let služby hrazení bystřin na území ČR. Organizátorem akce byla Česká lesnická společnost, z. s. zastoupená místopředsedou Romanem Bystrickým a tajemníkem Jakubem Brichtou. Akce se konala za podpory Ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, s. p. Odborným garantem byl Karel Zlatuška (FLD ČZU v Praze). Jednalo se o seminář přesunutý ze září 2024 z důvodu katastrofálních povodní, která postihla nejen Jeseníky několik dní před plánovaným termínem. Akce se zúčastnilo celkem téměř 60 odborníků z lesnické praxe. Mezi účastníky byli nejpočetnější zástupci LČR, s. p., pracovníci projekčních a dodavatelských firem v daném oboru, správci toků různých povodí, pracovníci obecních a městských úřadů. Akce se nicméně účastnili také odborníci ve výslužbě a řada osob z dalších odvětví. Výrazným přínosem semináře byly vystoupení přednášejících ze zahraničí.
Program semináře byl sestaven tak, aby prezentoval pohled na společnou historii vzniku služby hrazení bystřin v Rakousku – Uhersku v roce 1884 a na další, samostatný vývoj po rozpadu monarchie včetně nejnovějších trendů. Téměř ve všech příspěvcích ve větší či menší míře zazněla potřeba širší finanční podpory úkonů hrazení bystřin, nejen v době po povodních.
Program zahájil Karel Zlatuška (FLD ČZU v Praze), přivítal účastníky a seznámil je se zaměřením odborného semináře a s jeho programem. Dále přednesl příspěvek na téma Cíle a metody hrazení bystřin (a strží) před 140 lety a nyní. Podrobně analyzoval cíle a metody zákona č. 117/1884 ř. z. a na základě následujících právních a technickým norem je porovnával s cíli a metodami hrazení bystřin a strží v daném období. Na závěr konstatoval, že obor hrazení bystřin a strží je v ČR stále aktivní, že správa hrazení bystřin je zejména díky aktivitám Ministerstva zemědělství a Lesů ČR s. p. stabilizovaná, ale že v současné době řeší takřka pouze stavby v korytě bystřin. Karel Zlatuška také upozornil na roztříštěnost zájmů v krajině a často protichůdné představy o funkcích území. „Rozhodně nelze pozorovat komplexní preventivní péči o bystřinná povodí.“
Další příspěvek na téma Řízení a financování služby hrazení bystřin v České republice přednesl Tomáš Krejzar (Ministerstvo zemědělství). Zaměřil se na současné možnosti financování hrazení bystřin a strží prostřednictvím §35 lesního zákona a uvedl, že v letech 1996 až 2023 ministerstvo na tento účel vyplatilo podporu 2,2 mld. Kč. Další stavby byly finančně podpořeny z ostatními dotačními tituly ČR a EU. Tomáš Krejzar se dále zabýval vývojem legislativy v souvislosti s lesním a stavebním zákonem s ohledem na stavby pro hrazení bystřin a strží. Upozornil, že nebylo naplněno zmocnění vydat samostatnou prováděcí vyhlášku k uvedenému paragrafu lesního zákona. Nový stavební zákon už s touto vyhláškou nepočítá, protože minulé prováděcí vyhlášky pro provádění staveb soustředil do jediné. Zmínil se také o připravované novele autorizačního zákona a o zásadním nesouhlasu Ministerstva zemědělství s navrhovaným zněním.
V programu semináře následovala krátká informace o Komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT)a činnost autorizovaných inženýrů v oboru Stavby pro plnění funkcí lesa, kterou přednesl Karel Zlatuška. Uvedl, že komora měla k ke konci roku 2023 celkem 32 517 členů, z toho pouze 58 členů disponovalo autorizací v oboru Stavby pro plnění funkcí lesa. Oprávnění ke zpracování však mají také autorizovaní inženýři v dalších oborech (zejména Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství).
Následoval příspěvek Martina Duchana (FLD ČZU v Praze) o Moderních metodách zaměřování příčných objektů hrazení bystřin v lesním hospodářství. Jednalo se o ukázku možnosti využití pozemních skenovacích přístrojů pro přípravu geodetických podkladů a pro správu objektů hrazení bystřin. Martin Duchan konstatoval, že moderní metody mohou plnohodnotně nahradit dosavadní způsoby geodetického zaměření jednotlivých objektů s výrazně vyšší přesností. Navíc dochází k rychlejšímu získání dat v terénu. Nevýhodou se může jevit použití dalších, pro projektanty dosud nevyužívaných programů pro úpravu naskenovaného mračna bodů a tím náročnější následná analýza dat. Nutno však dodat, že použití je méně efektivní při zaměřování liniových částí koryt bystřin. Velmi perspektivním se naopak jeví zaměření objektů po výstavbě nebo pro pasport stavby.
Velmi očekávaným příspěvkem semináře bylo vystoupení Johannese Hübla (BOKU Vídeň) na téma Prevence a sanace následků alpských přírodních rizik – vyšší stupeň služby hrazení bystřin a protilavinové ochrany v Rakousku. Ve své prezentaci se přihlásil ke společné tradici hrazení bystřin od roku 1884. V Rakousku je přibližně 70 % území v péči rakouského systému hrazení bystřin a lavin; jedná se přibližně o 170 000 nemovitostí a 1 500 km dopravních tras. Podrobněji popsal současný rámec legislativních a politických dokumentů. Johannes Hübl rovněž konstatoval, že kromě přímé ochrany prostřednictvím technických opatření je v Rakousku kladen důraz zejména na zlepšení ochranného účinku lesa, ale také na význam územního plánování, povědomí o rizicích a vlastních preventivních opatřeních obyvatel. Těmito úkoly je pověřena Rakouská služba hrazení bystřin a lavin, která disponuje zhruba 300 technickými a administrativními pracovníky a přibližně 700 smluvními pracovníky. Dále se zmínil, že odbornou přípravu specialistů pro obor hrazení bystřin a lavin, resp. zvládání alpských přírodních rizik, zajišťuje v Rakousku zejména BOKU Vídeň. Nakonec připomněl, že Rakousko zpracovává a průběžně aktualizuje také národní technické normy v této oblasti.
Seminář pokračoval prezentací o Výkonu služby hrazení bystřin v České republice, který společně připravili Miroslav Cháb & Tomáš Hofmeister (LČR, s. p.). Informovali účastníky semináře, že státní podnik Lesy České republiky spravuje mj. 47 % drobných vodních toků v ČR a přes 1 000 malých vodních nádrží. Hodnota vodohospodářských staveb v pořizovací ceně vč. dotací je cca 6,1 mld. Kč. Na opatření hrazení bystřin byly od roku 2014 zpravidla čerpány náhrady dle § 35 Lesního zákona za téměř 700 mil. Kč na 215 stavebních akcí. Současné programy, např. „Vracíme vodu lesu“ jsou součástí služby hrazení bystřin a jsou reakcí na projevy klimatické změny. V rámci vystoupení se Miroslav Cháb dále podrobně věnoval příčinám vzniku katastrofální povodní 12. - 16. září 2024 v Jeseníkách. Svůj příspěvek zakončil příklady hrazenářských prací od počátku služby v této oblasti.
Příspěvek slovenských kolegů (Daša Makanová, LESY SR, š. p.) na téma Zahrádzanie bystrín na území Slovenskej republiky v pôsobnosti Lesov SR, š. p. tlumočil Roman Bystrický. Uvedl, že LESY SR, s. p. v roce 2023 spravovali cca 41,3 % lesa a původně cca 40 % vodních toků na Slovensku. Delimitací po roce 2020 klesla správa vodních toků na cca 9 %. Adekvátně v tomto poměru klesla schopnost státního podniku ovlivňovat odtokové poměry přímo v korytech vodních toků. Téměř veškeré aktivity se zaměřují výhradně na protipovodňová opatření. Přednostně se realizují rekonstrukce stávajících objektů a nové úpravy jsou zaměřeny na bodové zásahy, jednostranné zpevnění konkávního oblouku, výstavby přehrážek, či sanace nátrží). Na závěr byl připojen popis rekonstrukcí dvou velkých vodních nádrží / přehrážek.
Další zahraniční příspěvek přednesl Milan Kobal (University of Ljubljana s tématem: Služba hrazení bystřin a strží ve Slovinsku. Také on se ve svém příspěvku přihlásil k cílům a metodám hrazení bystřin stanoveným zákonem z roku 1884 v tehdejším Rakousku - Uhersku. Nejprve uvedl základní informace o Slovinsku: rozloha státu 20 271 km2, zhruba 2,1 mil. obyvatel, lesnatost cca 58,2 %, podíl jehličnanů v lesích 46,5 %, podíl plochy lesů v soukromém vlastnictví 79 %. Podíl erozně náchylných oblastí je cca 40 %, podíl povodí bystřin je cca 24 % a podíl nestabilních, resp. podmíněně stabilních území je cca 30 %. Vodopisnou síť Slovinska tvoří 67 549 vodních toků v celkové délce 41 071 km; převládají vodní toky do šířky 2,0 m. Podrobně popsal výuku oborů spojených s hrazením bystřin a lavin na Univerzitě v Ljubljani. Dále komentoval vývoj právních norem týkajících se hrazení bystřin a lavin do roku 2002 a dále do dnešních dnů. V tomto kontextu konstatoval, že lesnická, vodohospodářská i stavební legislativa stále méně klade důraz na obor hrazení bystřin. Komentoval např. posuzování vodních toků v celé délce najednou, kdy se nerozlišují bystřinné a ostatní úseky a že stát odstoupil od přímého nakládání s bystřinami a správu vodních toků převedl na koncesní systém, který funguje dodnes. Uvedl, že v létech 1884 až 2003 bylo ve Slovinsku vybudováno 3 475 retenčních přehrážek, 3 081 stabilizačních objektů a celkem 202 km podélných úprav toků. V současné době je Slovinsko zapojeno do několika mezinárodních výzkumných projektů. Na závěr své prezentace uvedl podrobnosti o příčinách a následcích katastrofálních povodní 3. až 6. 8. 2023, které postihly 181 ze 202 obcí Slovinska. Celková škoda dosáhla 9,9 mld. €.
Příspěvek na téma Výuka předmětů hrazení bystřin a strží na univerzitách v ČR přednesla Jana Marková (LDF MENDELU v Brně). Nejprve zmínila některé významné osobnosti, které se podíleli na formování univerzitního o oboru hrazení bystřin a strží v ČR. Konstatovala, že obor se v současné době vyučuje jako samostatný předmět nebo jako součást jiného, vodohospodářského předmětu na Mendelově univerzitě v Brně a na České zemědělské univerzitě v Praze, dále na Vysokém učení technickém v Brně, na Českém vysokém učení technickém v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na závěr svého příspěvku se věnovala stávající legislativě ve vztahu k oboru.
Závěr prvního dne semináře patřil tématu Hrazení bystřin a strží v archívu Národního zemědělského muzea, které připravila a přednesla Jana Jakubská (NZM v Praze). V úvodu krátce představila NZM, jeho vývoj od roku 1918 a jeho fondy týkající se oboru hrazení bystřin a strží. Uvedla, že k oboru se vztahuje 250 osobních fondů a 60 fondů institucí (spolků, organizací, zrušených podniků, školních zařízení, státních lesnických úřadů). V archivu jsou sbírky listin, map a plánů, fotografií, výstřižků, cenných papírů, plakátů, firemní literatury apod. Dále se soustředila na ukázky z osobního fondu Vojtěcha Kaislera – profesora ČVUT v Praze v oboru lesní dopravnictví a hrazení bystřin – a některých jeho žáků a následovníků. Ve své prezentaci také naznačila důležitost uchování a rozšiřování fondů v tomto oboru pro zachování původní myšlenky hrazení bystřin a jako doklad inženýrského umu našich předků.
Ke konci oficiální části prvního dne odborného semináře Karel Zlatuška (FLD ČZU v Praze) krátce shrnul, že cíle a metody hrazení bystřin z roku 1884 jsou stále platné, ale jejich provádění v posledních několika desetiletích podléhá rozdílným vlivům na úrovni samotné praxe i legislativy. Rovněž nezbytnost a rozsah stavebních úprav v korytech bystřin bývá v posledních létech zpochybňována. Důsledky různých přístupů v zemích bývalé rakousko-uherské monarchie může být inspirací také pro Českou republiku.
Večerní program semináře pokračoval volnou diskuzí s možností nahlížení do projektové dokumentace zahrazovacích prací na Hučivé Desné z roku 1910, z archivu Lesů ČR, s. p.
Programem druhého dne byla pěší exkurze podél Hučivé Desné mezi historickými přehrážkami hrazenářské úpravy v ř.km 2,035 a 5,150, která je v převážné délce ve správě státního podniku Lesy ČR. Průvodci byli Roman Bystrický a Michal Najman. Většina účastníků pochůzky využila možnost fotografování současného prvků hrazení bystřin po více než 100 letech od výstavby a po několika katastrofálních povodních. Účastníci exkurze předně oceňovali práci zástupců Lesů ČR při údržbě a opravách tohoto technického díla i za současného tlaku ochrany přírody na stavební změny a na omezení jejich funkčnosti. V kontextu situace po necelém roce od posledních katastrofálních povodní, bylo zajímavé také uvědomění koncepčnosti a předvídavosti předchozích generací lesních inženýrů a hrazenářů. Exkurze byla zakončena u přehrážky v ř.km 2,035, která je v současné době ve správě státního podniku Povodí Moravy a která za povodně v roce 2024 zachytila cca 2 000 m3 splavenin.
Také pro příjemné počasí lze odborný seminář hodnotit jako velmi zdařilý. Setkání odborníků obnovilo některé starší profesní vazby a bylo fórem i pro neformální výměnu názorů. Délka a zaměření semináře nedovolovala se více věnovat technickým otázkám (geodetické podklady, statické výpočty, hydrotechnické výpočty). Velkým přínosem je obnovení vazeb s odborníky ze sousedních zemí a vazeb mezi hrazenářskou praxí a univerzitami. Lze doufat, že další setkání se uskuteční dříve než v roce 2034, ke 150. výročí služby hrazení bystřin v ČR.
Fotografie z akce k nahlédnutí zde.
