Vyjádření ČLS k materiálu Hnutí Duha Co dělat, abychom zachránili lesy

RV ČLS se seznámil s materiálem Hnutí Duha „Co dělat, abychom zachránili lesy“. Můžeme ocenit, že se jedná o pokus komplexně řešit současnou situaci v oblasti hospodaření v lesích a reagovat tak na některé negativní jevy, které zde v poslední době akcelerovaly. ČLS se touto problematikou zabývá dlouhodobě a k řadě témat organizuje odborné semináře. Snažíme se v tomto duchu vést a moderovat diskuzi, která zahrnuje odbornou i laickou veřejnost a spolupracujeme přitom s řadou předních odborníků nejen v oblasti lesnictví.

RV ČLS proto vnímá zveřejněný materiál Hnutí Duha jako další příspěvek do diskuze, ve které hodláme nadále aktivně vystupovat. Vzhledem k povaze a rozsahu materiálu se podrobně vyjádříme k jednotlivým, podle nás důležitým či kontroverzním bodům, samostatně  v dohledné době formou odborných seminářů. Zde chceme na předložený materiál reagovat spíše obecně, případně upozornit na některé problematické a nekorektně zavádějící pasáže.  

Je jasné, že materiál obsahuje řadu návrhů, které si zaslouží podporu. Zároveň je však nutné v rámci objektivity upozornit na to, že některé z nich se již řadu let v lesnické praxi provádějí, nebo jsou umožněny současným stavem legislativy. Materiál však vyznívá spíše tak, jako by se v tomto směru nic nedělalo či neměnilo, což je ostatně společným rysem podobných návrhů či prohlášení, které přicházejí z této strany vnímání lesního hospodaření.   

Takzvaný „Balíček patření“ je rozdělený do čtyř částí. Jsou zde uvedená doporučení v oblasti legislativy, certifikace, úprav finanční podpory a změny politiky MZe vůči státnímu podniku Lesy ČR. Z našeho pohledu má smysl se vyjádřit k těmto návrhům legislativních změn, certifikace je sem  podle našeho názoru uměle implementována, protože s touto problematikou přímo nesouvisí. Vzhledem k tomu, že se nejedná o legislativně závazný proces, neměl by do něho stát vstupovat. Primární rolí státu je zajistit legislativní podmínky pro fungování daného odvětví, ty je třeba jasně vymezit a zároveň i vymáhat jejich plnění. Podpora státu podnikání jenom některých soukromých společností z oblasti certifikace je v tomto ohledu i z hlediska rovnosti podmínek nepřípustná. Zároveň je třeba konstatovat, že rozdílné národní standardy certifikačních systémů jsou při společném trhu pro některé země jednoznačně diskriminační.  Určitě lze nalézt shodu nad výrazným snížením stavů zvěře dančí, sičí a černé. ČLS dlouhodobě prosazuje u dančí zvěře oborní chovy a jasně dané oblasti s chovem této zvěře, zároveň můžeme v obecné rovině podporovat odvozování plánu lovu na základě míry vlivu zvěře na přírodní prostředí.  

Třetí kapitola dokumentu se týká dotační politiky, kde není racionální důvod s návrhy (s výjimkou podpory certifikace FSC) nesouhlasit.

Poslední kapitola se týká obchodního modelu hospodaření podniku Lesy ČR, což je problematika, vyžadující samostatnou diskuzi, byť je některými považována za hlavní důvod současné kůrovcové kalamity na severní Moravě. Jde v principu o politické rozhodnutí, jako jím bylo i rozhodnutí vedoucí k transformaci tehdejších státních lesů. Nicméně je jasné, že je třeba diskutovat nad změnami či úpravami systému, aby bylo možné lépe čelit mimořádným situacím, které lze v budoucnu anticipovat zřejmě mnohem častěji, než tomu bylo dosud. Je velmi zavádějící, zde opět konstatovat, že některé záležitosti, které byly již mnohokráte diskutovaný a posuzovány, jako obchodní model LČR, jsou špatné a nefungující. Celá tato záležitost byla projednávána v NLP II v KA  17,  kde nedošlo k žádné shodě a vše bylo předkládáno ve variantních řešeních. Jestliže tvůrci balíčku v závěru konstatují,  že to nejsou představy snílků, tak  prodej dřeva na OM v plném rozsahu těžby Lesů ČR do této oblasti dozajista patří.

 

Kritické komentáře k některým návrhům na úpravu Zákona o lesích

Mezi prvními návrhy se objevuje povinnost obnovovat lesy v přírodě blízké druhové skladbě a zároveň při obnově stále výrazně omezovat využití introdukovaných dřevin (standardně pouze 10 %). Ve světle probíhající klimatické změny je však otázkou, o jakou skladbu se bude jednat, resp. k jaké době ji budeme vztahovat. Bude velmi těžké najít v této věci shodu, navíc není tento postup zcela v souladu s adaptačními opatřeními pro hospodaření v lesích, která byla publikována v prestižních vědeckých časopisech mezinárodně uznávanými odborníky (např. Brang et al. 2014). Zde je akcent kladen spíše na druhovou pestrost stanovištně vhodných dřevin a dřevin s vysokým adaptačním potenciálem. Zároveň se zde konstatuje  nutnost zrevidovat některá dogmata, např. využití nepůvodních dřevin a stanovištně nepůvodních populací s větším adaptačním potenciálem. To ostatně zmiňuje i Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou přijalo Ministerstvo životního prostředí MŽP v roce 2015, kde se konstatuje, že:

 „je zapotřebí revidovat dosavadní způsob regulace introdukovaných a geograficky nepůvodních dřevin v hospodářských lesích s cílem umožnění  jejich širšího využívání, zejména modřínu a douglasky“ a „podporovat druhy a ekotypy lesních dřevin lépe snášející klimatickou změnu, s vyšší rezistencí vůči biotickým škůdcům“.

Součástí adaptační strategie je asistovaná migrace a řízená translokace druhů a jejich populací, která je chápána jako:

 „cílený přesun druhů, populací nebo genotypů mimo rámce jejich historického rozšíření za účelem podpory biologické diverzity a funkcí ekosystémů jako adaptační strategie na změnu klimatu“ (Schwartz a kol. 2012).

Z těchto důvodů podporujeme vymezit požadavky na druhovou skladbu při obnově porostů spíše směrem k zajištění dostatečné druhové pestrosti a k využití stanovištně vhodných dřevin a dřevin s vysokým adaptačním potenciálem. Sem zapadá i podpora použití přípravných dřevin při obnově kalamitních ploch, včetně prodloužení doby zalesnění či zajištění.

Zároveň je třeba podotknout, že další zpřísňování státem nařizované povinnosti týkající se druhové skladby obnovovaných lesů bez ohledu na jejich vlastnictví, nemají v okolních zemních, a to i v těch, která jsou často České republice kladené v lesním hospodářství jako vzor, obdoby. Proto se přikláníme spíše k tomu postupovat více minimalisticky, tj. vyjmenováním zcela nevhodných dřevin pro určitá stanoviště a konkrétní skladbu ponechat více na zvážení vlastníka. Je však přitom zřejmé, že vzhledem k probíhající klimatické změně by mělo dojít k revizi typologického systému, aby bylo možné i nadále lesy pěstovat na relevantním typologickém základě.  

Zákaz holosečí. Navrhovaná opaření v oblasti holosečí vedou de facto k jejich plošnému zákazu. V současném stavu lesů to není prakticky reálné, zejména s ohledem na nutnost výrazné změny druhové skladby lesů, při které se holosečné prvky nutně musí uplatnit, zejména při obnově slunných dřevin (borovice, dub). Je zajímavé, že velikost holé seče nad 0,3 ha (včetně její šíře) není podle předkladatelů problémem u nízkého lesa. Přitom nízký les svým krátkým obmýtím představuje daleko vetší frekvenci obnažování  lesní půdy odstraněním stromového patra (často i celé nadzemní biomasy) se všemi negativními dopady na lesní půdu, jak je autoři v této kapitole popisují. Degradace stanoviště je při tomto tvaru lesa proto pravděpodobnější. Možnost využití holoseče nad 0,3 ha u většiny lesních porostů omezit pouze na rozhodnutí státní správy lesů povede k nadbytečné byrokracii. Toto opatření znovu vede k dalšímu posílení regulace (bez ohledu na vlastnictví) bez dostatečné argumentační opory (není doloženo, proč je hranicí 0,3 ha a ne třeba 0,5 ha). Například mezi doporučovanými opatřeními pro přírodě blízké hospodaření (v rámci adaptační strategie na klimatické změny) se doporučuje využívat skupinovou obnovu s velikostí skupin 0,05-0,5 ha. Eliminace holosečí také není zcela v souladu s režimem přirozených disturbancí. Kde lze navíc také předpokládat, že pod vlivem globálních změn dojde k vytvoření nových disturbančních režimů (v závislosti na stanovištních a regionálních podmínkách), které se mohou zásadně lišit od těch probíhajících v minulosti a které nebude možné v rámci lesnického managementu zcela ignorovat (např. O’Hara 2016). To neznamená ze strany ČLS propagaci holosečí, ale je to spíše upozornění na rostoucí nesoulad mezi stále více akceptovaným velkoplošným rozpadem lesních ekosystémů v některých chráněných územích a naopak stále se zpřísňujícím obnovním režimem v lesích hospodářských.   

ČLS v zásadě podporuje vytvořit prostor  pro rozmanité postupy hospodaření. S výjimkou postupů, které v minulosti vedly jednoznačně k degradaci lesních stanovišť (např. hrabání steliva, pastva dobytka, řízené vypalování). Pokud to má být, jak autoři uvádějí, výjimečné opatření např. v lesích zvláštního určení, pak je to možné řešit výjimkou a obecně by měl lesní zákon tyto postupy zakazovat.

ČLS podporuje vytvořit dostatečné legislativní podmínky pro alternativní hospodaření s lesem, který není lesem věkových tříd. Je však třeba uvést na pravou míru to, že současný lesní zákon ani vyhláška pěstování výběrného lesa nezakazuje. Hospodářský způsob výběrného lesa je řešen ve vyhlášce č. 83/1996 Sb., §1, odst. 7. Je však pravda že pro plošnější aplikace těchto alternativních postupů je třeba vypracovat i alternativní legislativní předpis o zpracovávání lesních hospodářských plánů pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, včetně způsobu odvození závazných ustanovení plánů a o způsobu jejich schvalování (vyhláška o lesnickém plánování v nepasečných lesích). A tím skutečně obě metody postavit na stejnou úroveň. Nicméně zároveň konstatujeme, že tvrzení autorů o tom, že lesy různověké s bohatou prostorovou strukturou mají mnohem vyšší biodiverzitu, není vždy pravdivé, což potvrzuje např. recentní studie odborníků z Německa (Schall et al. 2017), kde bylo potvrzeno, že formy podrostního způsobu hospodaření (vytvářející maloplošné stejnověké porosty) mohou vést k vyšší biodiverzitě na regionální úrovni a na úrovni krajiny, než v případě důsledného pěstování různověkých (uneven-aged) porostů. Proto by podle našeho názoru struktura porostů měla být proměnlivá a vědomě variabilní. 

Prodloužit doporučená rozpětí obnovní doby, prodloužit a rozvolnit dobu obmýtí jsou opatření, které ČLS v zásadě podporuje. Zároveň však konstatujeme, že podle §1 odst. 7) písmeno e) je obnovní doba plánovaná průměrná doba a současná právní úprava prodloužení ani zkrácení této doby v zásadě nebrání. Nicméně zkrácení obmýtí patří mezi jedno z doporučovaných adaptačních opatření na klimatické změny a proto větší flexibilitu v této oblasti vítáme. Podobně i návrh na úpravu paušálního zákazu mýtní úmyslné těžby v porostech do 80. let je vyřešen §33, odst. 4 současného zákona.

Zrušit zákaz snížení zakmenění pod 0,7 není relevantně zdůvodněn, protože nekoresponduje s aplikací právního předpisu, zakmenění navíc necharakterizuje poměr k produkci ideální, ale pouze k produkci tabulkové. Zakmenění není problém stanovit, protože zákon jej sice výslovně nedefinuje, ale v souboru zákonných předpisů (zákon + vyhlášky) je definován způsob jeho zjištění včetně tabulek. Snížení zakmenění při obnově již dnes řeší §31, odst. 4. Na druhou stranu je jasné, že uplatňovat tento požadavek není smysluplné v lesích různověkých a proto je určitá úprava tohoto zákazu na místě.

 

Shrnutí

Výše uvedené připomínky k některým návrhům Hnutí Duha nejsou komplexním řešením problematiky, ale spíše upozorněním na některé oblasti, které ČLS vnímá odlišně nebo kde navrhuje alternativní řešení, která budou pro vlastníky a správce lesů lesa přínosem. Cílem také nebylo zaujmout jednoznačně souhlasné či nesouhlasné stanovisko k celému materiálu, ale spíše zahájit diskuzi. Vzhledem k aktuálnosti tématiky očekáváme, že do ní vstoupí i další zainteresované subjekty, ČLS je připravena se jí dále aktivně účastnit.    

Silvarium - lesnické zprávy

Select Preferred Language

Nejbližší akce

Informace o plánovaných akcích se zde objeví v nejbližších dnech

Najdete nás na Facebooku

Spolupracujeme

   

                           PTL, s.r.o.

 

 

 

 

Copyright © 2018    Česká lesnická společnost   |   Webdesign ekART, Vsetín

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakace zakázáno