Seminář

Pěstování introdukovaných dřevin zůstane spíše méně významnou oblastí lesního hospodářství v České republice, nicméně jeho význam může vzrůst ze dvou důvodů: (1) klimatické změny a extrémy mohou významně limitovat druhy domácí, (2) současné odumírání smrku bude vyžadovat jeho náhradu jinými dřevinami, introdukované druhy pak mohou představovat alespoň částečné řešení. Cílem odborné akce je shrnout nejnovější poznatky o možném přínosu a rizicích většího uplatnění geograficky nepůvodních dřevin v podmínkách České republiky. Pozornost bude věnována také prevenci a regulaci zavlékání či vysazování invazních druhů a zamezení jejich šíření včetně možností eliminace a otázkám legislativy. Seminář se dále podrobněji zaměří na několik introdukovaných druhů, kterým byla prozatím věnována menší pozornost lesnického výzkumu. Z hlediska klimatické změny produkčně zajímavou náhradou za domácí borovici v problémových podmínkách je uvažováno s borovicí pokroucenou. Dále se jedná o trnovník akát, naši nejrozšířenější exotu, o dub červený, o který roste v posledním období zájem či o jedli obrovskou, patřící v českých podmínkách k nejproduktivnějším dřevinám. 

Současná kůrovcová kalamita je největší v historii ČR, objem evidovaného kůrovcového dříví poprvé překonal objem nahodilé těžby způsobené abiotickými faktory a celkový objem nahodilé těžby se prakticky blíží objemu plánované těžby. V minulém roce se situace dramaticky zhoršila a ani v následujících letech nelze očekávat zlepšení, naopak prudký nárůst objemu napadeného dříví. Cílem odborného semináře je komplexně informovat o možnostech komplexního řešení kůrovcové kalamity v Českých lesích. Nejde pouze o vlastní řešení při asanaci kůrovcového dříví, ale i o řešení následných dopadů. Bude třeba řešit zalesňování rozsáhlých holin, kde jsou extrémní podmínky včetně zajištění vhodného sadebního materiálu, a následnou výchovu. Bude nutné řešit problémy se zvěří, která se bude shromažďovat v přehoustlých mlazinách. Nemalým problémem se stává také ekonomika, a to zejména u drobných vlastníků v následujících letech. To vše jsou problémy, na které je třeba se připravit a seznámit s nimi odbornou veřejnost.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou v našich podmínkách různě využívány, ale zároveň mohou i nepříznivě ovlivňovat prostředí, do nějž byly introdukovány, případně se v novém areálu mohou prosadit tak, že působí významné změny biodiverzity, mají vliv na lidské zdraví a stávají se z nich invazní nepůvodní druhy. Dřeviny, které jsou dnes označovány jako invazivní, byly do Evropy přivezeny před několika stovkami let. Jejich soužití s člověkem zde nebylo po dlouhou dobu problematické. Ve chvíli, kdy se o krajinu přestalo řádně pečovat, začaly se šířit a některé se staly vyloženě nežádoucími. Jiné se stali natolik součástí naší krajiny, že si krajinu již bez jejich existence nedovedeme představit. Dalším hlediskem jsou také probíhajíc klimatické změny, které sebou přinášejí pronikání druhů, které v našich podmínkách jako původní nevnímáme. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou problematiku.

V současné době je Česká republika stále častěji konfrontována s následky různých klimatických extrémů. Pro jejich eliminaci nebo omezení důsledků lze využít řadu preventivní opatření, s kterými jsou už letité zkušenosti. Jde zejména o objekty hrazení bystřin a strží a úpravy toků. Jaký je jejich vliv a význam v současné době? Jak lze jejich účinnost a efektivnost vyhodnotit? Jsou již k dispozici jiné, nové poznatky, které lze využít? Seminář se pokouší poskytnout informaci o aktuálním stavu a trendech a směrovaní problematiky a prezentuje příklad komplexního řešení využitého na LS Buchlovice. Po dopoledním přednáškovém bloku bude následovat venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

U příležitosti stoletého výročí vzniku Československé republiky uspořádá dne 7. 11. 2018 Česká lesnická společnost XXI. Sněm lesníků, jehož cílem je připomenutí nejdůležitějších milníků ve vývoji lesnictví od roku 1918 do roku 2018. Stoletý společensko-politický vývoj Československé a později České republiky prošel mnoha změnami, které měly zásadní dopad do obhospodařování lesů na našem území. Namátkou lze jmenovat například pozemkové reformy, změny ve vlastnictví lesů, vznik a vývoj státních lesů, kalamity a jejich řešení, vliv lesnických stavovských organizací, transformace společnosti po roce 1989, lesnická legislativa, vývoj v hospodářské úpravě lesů, současný stav v lesnictví apod. Vystupující řečníci by měli nejen popsat příslušné téma, ale rovněž se zamyslet na tím jaké poučení nám současným lesníkům historická zkušenost přinesla. 

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou lesní těžby a dopravnictví v České republice. První, dopolední blok se zabývá těžbou a dopravou dříví, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucího vývoje a inovací. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucí podobě lesní dopravní sítě. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod. Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe lesní těžby a dopravy dříví. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Klimatické extrémní jevy, přemnožení biotických škůdců či imise nebo všechny tyto faktory dohromady jsou také součástí historie lesního hospodářství v ČR. Mnohokrát byli lesníci předchozích generací konfrontováni s kalamitami poškozujícími rozsáhlé lesní plochy. Pokaždé se dokázali s touto skutečností úspěšně vyrovnat a s různou úrovní techniky a technologií dostupných v dané době lesy vrátit tam, odkud zmizely, udržet je nebo dokonce rozšířit. Jaká byla východiska? Jaká byla použita řešení? Jaká poučení si lze vzít z kalamit minulých pro ty současné a následující? Snahu o zodpovězení těchto otázek si klade za cíl pořádaný dvoudenní seminář. Po prvním přednáškovém dni bude následovat venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Podíl krytokořenného sadebního materiálu při obnovách lesů, zalesňování a výsadbách v krajině neustále vzrůstá. Přesto je řada důležitých otázek, na které má odpovědět tato mezinárodní konference. Jde zejména o to, zda je vždy výhodnější sadební materiál krytokořenný než sadební materiál prostokořenný, jak s krytokořenným sadebním materiálem manipulovat, jaké způsoby jeho výsadby jsou nejvhodnější a jaké jsou limity jeho užití. Přednášející jsou vybráni z erudovaných a zkušených odborníků výzkumu i praxe z České republiky, Slovenské republiky, Polska, Rakouska a Švédska, čímž budou konfrontovány i zahraniční zkušenosti. Seminář je určen vlastníkům, správcům a pracovníkům obecních, soukromých, církevních a státních lesů, pracovníkům státní správy, lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství (zejména dodavatelům zalesňovacích prací a školkařům), ale i dalším, které tato problematika zajímá.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Škody zvěří na lesních porostech představují stálý problém v České republice. Dlouhodobě neuspokojivý stav prokazují opakovaná šetření Národní inventarizace lesů i Inventarizace škod zvěří. Naléhavost řešení umocňuje nezbytná potřeba změnit druhové složení lesů v reakci na probíhající změny klimatu i nastupující kolaps lesních porostů na rozsáhlých územích. Vlivem kalamit vznikají rozlehlé kalamitní plochy a na nic budou vznikat následně obrovské plochy mladých lesních porostů. Problematika škod zvěří na lesních porostech ještě více stoupne na významnosti a může se stát jedním z výrazných limitujících faktorů ovlivňující zdravotní stav lesních porostů. Jaké jsou zkušenosti v oblasti práva se škodami zvěří na lesních porostech, jaký je trend a vývoj právní praxe orgánů, které ve věcech rozhodují? Jakým způsobem nám mohou pomoci nové poznatky, vědy a výzkumu a jak je možné je v praxi využít? Seminář si klade za cíl přiblížit některé aspekty mající vliv na stabilitu lesních porostů i aktivní roli lesního hospodáře, který může svým jednáním stav lesních porostů a jejich budoucnost ovlivnit.

Orlické hory představují pohoří s mnohými extrémy. Zásadní vliv měly v hluboké historii i v historii poměrně nedávné. Zásadní vliv na lesní ekosystémy tu měly imise, sníh, zvěř a nyní klimatické změny. Jak tyto porosty vypadají dnes a jaká je jejich budoucnost? Cílem semináře je přiblížit některé aspekty mající vliv na stabilitu lesních porostů i aktivní roli lesního hospodáře, který může svým jednáním stav lesních porostů a jejich budoucnost ovlivnit. Pomáhá nám v těchto aspektech EU prostřednictvím svých dotačních programů?

Krajinu tvoří přírodní prostředí a lidé, kteří mají toto území rádi a zanechali v něm mnoho poutavých stop. Snoubí se zde zásadním způsobem kulturní a přírodní bohatství, v přímém rozporu proti sobě stojí následky pozitivních i negativních rozhodnutí člověka. 

Jaké jsou aktuální poznatky vědy a výzkumu? Jaký vliv může sehrát člověk v aktivní ochraně lesa? Poučili jsme se z minulosti nebo se dopouštíme stále stejných chyb? Je mnoho otázek. Pojďme alespoň na některé zkusit nalézt odpověď.

V rámci vzdělávacích aktivit vyhlašují Lesy ČR, s. p. již řadu let jednu z lesních dřevin jako dřevinu roku, kterou v daném roce přibližují široké veřejnosti. Pro rok 2018 byla v pořadí již dvacátou dřevinou roku vybrána vrba (Salix). Vrby patří k determinačně nejnáročnějším dřevinám, avšak zároveň jsou z vědeckého hlediska jedny z nejzajímavějších dřevin České republiky zahrnující 21 původních domácích druhů. Vrba je také důležitým hospodářským činitelem pro své mnohostranné využití v košíkářském průmyslu, pro energetické využití, ale má i důležitý význam z hlediska mimoprodukčních funkcí (ochrana břehových svahů, rekultivace lomů a výsypek atd.). Na semináři budou představeny aktuální problémy a možnosti využití této dřeviny na základě výsledků šetření na výzkumných plochách (VÚLHM v.v.i., stanice Kunovice), zkušeností s pěstováním vrby jako zemědělské plodiny pro produkci biomasy a výsledků testování domácích vrb na značně odlišných stanovištních (Průhonice, Šumava, orná půda a TTP). Po dopoledním přednáškovém bloku bude v odpolední části pokračovat terénní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Na základě zřizovací listiny MZe č. 27819/2001-3030 ze dne 11. 7. 2001 je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) pověřen vyhotovováním a správou dat oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Od schválení prvních OPRL došlo k mnoha změnám, které mají vliv na lesní hospodářství. Např. vstup České republiky do Evropské unie, vypracování dvou národních lesnických programů (NLP I a II), aktivity spojené s uplatněním trvale udržitelného obhospodařování lesů v podmínkách České republiky, přijetí zákonů č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, č. 149/2003 Sb., zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a dalších předpisů dotýkajících se lesního hospodářství, vyhlášení nových zvláště chráněných území, změny zdravotního stavu lesů, vývoj v oblasti deklarovaných funkcí lesa apod.

V letošním roce vrcholí přípravy na aktualizaci jednotlivých oblastních plánů. Cílem programu je komplexně informovat o procesu aktualizace OPRL a současně poskytnout informace o změnách, které z tohoto procesu vyplývají. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Douglaska tisolistá je nejproduktivnější dřevinou mírného pásma, z toho důvodu je zaváděna ve vhodných (i méně vhodných) podmínkách v celé temperátní zóně. Rovněž v České republice má značný potenciál využití, třebaže se dnes uvádí na zhruba 0,25 % lesní půdy. Přitom ze strany lesnického provozu je o její větší uplatnění značný zájem. Seminář má za cíl seznámit lesnický provoz s potenciálem douglasky z hlediska produkčního i mimoprodukčního a na konkrétním případě doložit úspěšnou introdukci této dřeviny v podmínkách konkrétního lesního majetku. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze s ukázkou nejvyšších douglasek v ČR.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současný zákon o lesích ukládá vlastníkům minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Smyslem opatření je především dlouhodobé zlepšení stavu lesa, jeho vyšší ekologická stabilita a z toho vyplývající vyšší hospodářská jistota. Podíl MZD v průběhu obnovy porostu se obvykle mění. Cílem akce je prezentovat podíl a způsoby vnosu MZD v podmínkách smrkového hospodářství vyšších poloh a jejich výhled. Klíčový pro dlouhodobě trvalé zastoupení MZD je způsob hospodaření, zejména na extrémnějších stanovištích. V případě dané lokality se jedná především o ovlivnění vodou. To implikuje i příklon k jemnějším způsobům hospodaření. Zároveň budou prezentovány i způsoby dosahování podílu MZD v rámci spravovaného majetku včetně využití přirozené obnovy. V odpolední části proběhne venkovní pochůzka.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. V té době docházelo k útlumu zemědělské výroby a zemědělci postupně upouštěli od zemědělského využívání méně kvalitních zemědělských půd. Nastala jedna z dalších vln, které se v historii již několikrát opakovaly, vln zalesňování méně kvalitních zemědělských půd. Nejprve byla tato činnost podporována z národních zdrojů, později ze zdrojů EU z Horizontálního plánu rozvoje venkova a OP Zemědělství a následně z Programu rozvoje venkova. První z nově založených porostů budou dosahovat stáří kolem 20 let. V jaké zdravotní kondici jsou tyto lesní porosty a jaká je jejich perspektiva? Je potřeba změnit přístup při volbě prostorové a druhové skladby nově zakládaných porostů v souvislosti s klimatickými změnami?