Cti přírodu, hospodař s lesem, vzdělávej se!
Lesy na jižní Moravě se potýkají s mnohými problémy. Odborný seminář si klade za cíl představit nejrozšířenější hmyzí škůdce a dřevokazné houby, které ohrožují lesní porosty na jihu Moravy. Na nejnovější poznatky pracovníků z vědecko-výzkumného sektoru naváží lesníci zájmové oblasti svými zkušenostmi z praxe. Jak hospodařit v lesích, aby se škody na porostech minimalizovaly? Jaké jsou výhledy do budoucna? Co nám může v tématu ochrany lesa napovědět lesnická typologie? Nejen na tyto otázky budeme v přednáškách a následné diskuzi společně hledat řešení.
Již není možné přihlásit se na tuto akci.
Zajišťování lesní hospodářské evidence je nedílnou součástí hospodaření v lesích. Mezi tyto povinnosti patří i příjem a evidence dříví za jednotlivé porosty. Mimo standardní manuální postupy měření a příjmu dříví, je možné využívat i metody elektronického měření a příjmu dříví s využitím harvestorů přímo v lesních porostech nebo vyhodnocováním snímků z odvozních míst. Těmito postupy je možné výše uvedenou činnost urychlit, ale stejně jako manuální měření, přináší také svoje problémy, které jsou často způsobeny neznalostí s jejich užíváním. V rámci semináře bychom chtěli účastníky seznámit s možnostmi elektronického měření a příjmu dříví (především harvestory); upozornit na nejčastější chyby, které jsou nejčastěji spojeny s příjmem dříví harvestory, kterými je ročně vyráběno cca 35 % objemu dříví; demonstrovat možnost kontrolní přejímky dříví elektronickou průměrkou; vést diskusi s účastníky semináře nad problematikou elektronických přejímek v lesním provozu; demonstrovat exkursí ve školícím centru pro operátory ČLA Trutnov možnosti vzdělávání operátorů harvestorů.
V současné době vznikají v souvislosti s kalamitním hynutím hlavních hospodářských dřevin, především smrku ztepilého [Picea abies (L.) Karst.], rozsáhlé holiny. Tato kalamita nemá obdobu v historii lesnictví českých zemí a představuje tak zásadní výzvu nejen pro lesní hospodáře, ale především pro celou společnost. Cílem odborného semináře je formulovat hlavní výzvy, před kterými stojí nejen lesnický, ale i dřevařský sektor, možná dílčí řešení, a hlavně základní potřeby blízké i vzdálenější budoucnosti. Na dopolední přednáškový blok semináře naváže venkovní exkurze s ukázkou zakládání lesů nové generace na experimentálních plochách ve správě Lesů České republiky, s.p. na Lesní správě Telč.
Seminář bude zaměřen na zhodnocení současného stavu lesnické legislativy v České republice (resp. legislativních předpisů, které mají vliv na hospodaření v lesích) z různých úhlů pohledu. Bude také provedeno porovnání české lesnické legislativy s právní úpravou v okolních zemích, zejména s ohledem na míru regulace, podrobnost, přehlednost apod. Nebudou chybět ani příspěvky zaměřené na to, jaké změny by v budoucnu měly (mohly) v této oblasti nastat, a to z pohledu velkého soukromého vlastníka lesů i z pohledu správce státního lesního majetku.
Nelegální těžba dřeva v tropických oblastech se pouze zdánlivě nedotýká nás v České republice. Každý rok prostřednictvím i takových surovin jako je papír a buničina je importováno obrovské množství tropického dříví do ČR, potažmo do EU. Zcela jistě by nás mělo zajímat proč dochází k těžbě v tropických oblastech, za jakých podmínek a zda můžeme zabránit těžbám, které mají devastační účinky nejen na životní prostředí, ale také na sociální vztahy. Seminář si klade za cíl s odborníky, kteří tropické oblasti osobně navštívili, hledat cestu, jak nevyužívat přírodní zdroje tropických oblastí nad přijatelnou mez. Odborný seminář je zaměřený na těžbu dřeva v tropických oblastech světa, na dovoz tohoto dříví, nejen do ČR, na jeho zpracování a naplnění legislativních podmínek, například Nařízení o dřevu. Programem Vás provedou specialisté v oboru, působící i v tropických oblastech na územích Etiopie, Kamerunu a Peru. Na dopolední blok přednášek naváže venkovní exkurze s dendrologickým výkladem v slatiňanském zámeckém parku. Seminář je zaměřený na dovozce a zpracovatele dřeva, na kompetentní osoby zabývající se Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 a na všechny, které problematika tropického dřeva zajímá.
Lesnické meliorace a hrazení bystřin patří k základním lesnickým činnostem. Historicky se meliorace realizovaly proto, aby došlo ke zlepšení podmínek pro obhospodařování lesa úpravou výšky hladiny spodní vody. Hrazení bystřin sloužilo a slouží k ochraně lesního prostředí a k ochraně území pod těmito stavbami před erozní a unášecí sílou vody a před vznikem škod z povodní. Dnes jsou všechna tato opatření a stavby v lese kritizovány za odvádění vody z lesního prostředí. Proč se dělala a jak vznikala tato díla? A jaká je dnešní situace? Jaké jsou perspektivy těchto děl do budoucnosti? Lze využít existující opatření a stavby a posunout je dál a výš, tak aby bylo možné skutečně regulovat hydrologický režim v lesích? Odpovědi na tyto otázky by chtěl poskytnout tento seminář.
Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky. V souvislosti s klimatickou změnou se však nabízejí další dřeviny, kterým je záhodno věnovat pozornost a připravit jejich využití ve větší míře. K nim patří například akát, borovice černá, kaštan setý a další, dosud považované za výjimečně využitelné. Cílem semináře je shrnou jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu v domácích podmínkách. V rámci diskuze pak je možno formulovat i další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí semináře bude i odpolední venkovní exkurze.
Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Konkrétně se bude jednat o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury. Workshop bude také zaměřen na problematiku předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.
Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď na často se objevující otázky s problematikou spojené.
Kůrovcová kalamita posledních let ukazuje, že si dávno nevystačíme s postupy a monitorovacími prostředky jako před 20ti lety. Jednou z možností hodnocení stavu a vývoje kůrovcové kalamity je využití metod dálkového průzkumu Země. Nejlepších výsledků dosáhneme jejich propojení s terestrickým šetřením v režimu Národní inventarizací lesů. Vzhledem k aktuální kalamitní situaci je však potřeba získat informace co nejdříve (optimálně 2-3 krát za rok) a proto jsou výstupy publikovány i samostatně při vědomí jejich nižší spolehlivosti než v NIL. Těmito výstupy jsou zejména mapy trendů zdravotního stavu lesů (ze satelitních dat Sentinel 2) a kůrovcová mapa (ze satelitních dat Planet). Je otázka, zda tato metoda bude dostatečným informačním zdrojem. Na odborné akci vystoupí mimo jiné přední zahraniční odborníci ze Slovenska, Rakouska a Německa.
Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou lesnické legislativy a hospodářského úpravnictví v České republice. První dopolední blok se zabývá vývojem lesnické legislativy, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejího budoucího vývoje a inovací. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucí podobě hospodářského úpravnictví.
Quo vadis lesnictví? - je Českou lesnickou společností dlouhodobě připravovaný a realizovaný cyklus šesti tematicky na sebe navazujících odborných seminářů z jednotlivých oblastí lesnictví a lesního hospodářství, které obsahově kopírují časový vývoj lesa od semenářství až po těžbu dřeva a jeho zpeněžení. Nosnou a sjednocující myšlenkou celého cyklu seminářů je představení základních oblastí lesního hospodářství v kontextu jejich časového vývoje: minulost – současnost – budoucnost.
Seminář je zaměřen na význam hydrické a vodohospodářské funkce lesů v kontextu probíhající klimatické změny. S ohledem na význam lesů pro retenci vody v krajině bude diskutována role druhové skladby a způsobu hospodaření v lesích. Pozornost bude věnována opatřením posilujícím vodohospodářskou funkci lesů a celé krajiny. Pozornost bude také zaměřena na vyhodnocení současné periody sucha s ohledem na dlouhodobý trend a také na to, jak současné sucho ovlivňuje lesní porosty i vitalitu jednotlivých dřevin. Představena bude i metodika ekonomického hodnocení hydrické funkce lesa. Součástí semináře bude i exkurze na objekty, kde se dlouhodobě sleduje hydrická funkce lesních porostů.
Seminář je zaměřený na komplexní problematiku významu a pěstování jedle bělokoré. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva. Dále bude zmíněna problematika zdravotního stavu, vitality a růstu jedle bělokoré v měnících se podmínkách prostředí, zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle.
Hrazení bystřin je technická činnost s důsledky pro životní prostředí. Jak skloubit často protichůdné požadavky, aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost a současně aby rozsah zásahu do životního prostředí byl co nejmenší? K tomu je ČR stále častěji konfrontována s klimatickými extrémy. Pro jejich eliminaci lze využít řadu preventivní opatření, s kterými jsou už letité zkušenosti. Jde zejména o objekty hrazení bystřin a strží a úpravy toků. Jaký je jejich vliv a význam v současné době? Jak lze jejich účinnost a efektivnost vyhodnotit? Jsou již k dispozici jiné, nové poznatky, které lze využít? Seminář se pokouší poskytnout informaci o aktuálním stavu a trendech a směrovaní problematiky na příkladu území KRNAP.
Uživatelské jméno
Heslo
Pamatuj si mě
Copyright © 2021 Česká lesnická společnost | Webdesign ekART, Vsetín
Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakace zakázáno