Seminář

Introdukované dřeviny nebudou pravděpodobně zaujímat významnější roli v českém lesnictví, možná s výjimkou douglasky, přesto v určitých specifických podmínkách mohou pomoci řešit některé jeho problémy. Introdukce má v podmínkách střední Evropy značnou tradici a účelné využití již založených porostů, stejně tak zakládání nových, kde je to vhodné, je integrální součástí lesního hospodářství. Proto je souhrn nejnovějších poznatků o rozšíření, pěstování a vlivu těchto dřevin na lesní prostředí velmi významné. Seminář má za cíl shrnutí údajů o rozšíření introdukovaných dřevin v českých lesích a pro hlavní dřeviny (douglasku tisolistou, ořešák černý, dub červený, jedli obrovskou, smrk pichlavý atd.) i dokumentaci jejich významu, produkčním i mimoprodukčním, v lesních ekosystémech. Po semináři je plánována exkurze do zajímavých porostů introdukovaných dřevin na území Školního lesníku podniku v Kostelci nad Černými lesy.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář bude zaměřen na změny ve vysokém školství, které jsou spojené s novelou zákona o vysokých školách. Novela zákona je účinná od 1.9. 2016 a vysoké školy se musely v krátké době přizpůsobit novým podmínkám. Podstatné změny se týkají především systému akreditací a hodnocení kvality činnosti vysokých škol. Na semináři bude dále představen aktuální stav a plány do budoucna na obou lesnických a dřevařských fakultách v ČR. A to i s ohledem na nové studijní programy, které se zde připravují. Na semináři bude zastoupena i aplikační sféra (účast na semináři přislíbily oba státní podniky) a jejich požadavky na kvalitu a profil absolventů univerzit a diskutován bude význam akademických institucí pro řešení aktuálních problému a při hledání nových cest v lesnicko-dřevařském sektoru. Úvodní slovo na semináři pronese děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze prof. Marek Turčáni. Mezi přenášejícími bude zastoupeno i vedení Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Uvádění dřeva na trh je významnou součástí hospodaření v lesích. Je to okamžik realizace tržby za vyprodukované dříví. Kromě klasických způsobů prodeje v uzavřených vztazích můžeme využívat i moderní metody prodeje pomocí aukcí, kdy můžeme dosáhnout maximální reálné ceny, která není ovlivněna obchodními vztahy z minulosti a je stanovena zcela transparentním způsobem. Dosaženou cenu dříví na trhu může ovlivnit také další faktor, kterým je certifikace. Současným trendem u velkých zpracovatelů dřeva je zvyšující se zájem o využívání certifikované suroviny. Uvádění dřeva má i své právní rámce dané Zákonem o uvádění dřeva na trh, kdy porušení některých nařízení může významně ovlivnit cenu dřeva nebo dokonce prodeji i zabránit. Připravovaný seminář si klade za cíl seznámit účastníky s principem prodeje dřeva přes burzu, s využitím různých způsobů aukcí, upozornit na některá specifika spojená povinnostmi vycházejících ze Zákona o uvádění dřeva na trh a problematiky EUTR.

Globální klimatická změny významně postihuje i lesy v České republice. Projevují se mimo jiné větší četností různých extrémních situací (orkány, abnormální teploty, přívalové srážky, dlouhá období sucha apod.). Právě dlouhodobé sucho je faktorem, který má na lesy v ČR významný negativní dopad. Projevuje se sníženou ujímavostí ve výsadbách, sníženou vitalitou porostů a následnou aktivizací biotických škodlivých činitelů a tím celkovým zhoršením zdravotního stavu lesních porostů. Nezanedbatelné jsou i ekonomické dopady (snížení přírůstu, změny kvality dřeva, zvýšené náklady na těžební a pěstební činnost, až po rozvrácení trhu s dřívím a nestability v prodeji dříví a cenové dříví atd.). Obdobné extrémní situace se vyskytovaly i v minulosti, avšak nikdy neměly tak dlouhodobý charakter. Současný charakter poškození lesních porostů má i výrazný regionální rámec, kdy nejvíce jsou postiženy smrkové porosty střední a severní Moravy a Slezska, ale více či méně se projevují tyto negativní dopady i u dalších dřevin a patrné je i rozšiřování do dalších oblastí České republiky.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V současné době se v důsledku probíhajících klimatických extrémů v plné míře naplňuje předpoklad, že praktický výkon pěstování lesů by měl respektovat rovněž princip managementu rizika. Toto riziko vyplývá především z naší neúplné znalosti dopadů změny klimatu na jednotlivé dřeviny a lesní ekosystémy. Dalším důležitým faktorem, který představuje významnou výzvu pro správce a vlastníky lesů, je rostoucí důraz na mimoprodukční funkce lesů. Cílem semináře, je prezentovat postupy pěstování a managementu lesů s podílem borovice lesní, které se na tyto nové souvislosti snaží reagovat.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinili biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je pojen vznik neuvěřitelného množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desítek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny, co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je  i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měli zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů.

Současná ochrana lesa v pojetí integrované ochrany rostlin se bez používání přípravků na ochranu rostlin (POR) neobejde. Je třeba pouze minimalizovat rozsah jejich použití a eliminovat negativní dopady jejich používání. Na eliminaci negativních dopadů, ale částečně i na spotřebu, má značný vliv volba vhodné aplikační techniky, včetně výběru trysek. V lesních porostech se používá především ruční technika. Specifická technika, která se svým pojetím částečně blíží tomu, co je používáno v zemědělství (i když v menším měřítku), se používá v lesních školkách. V posledních letech se zásadně změnila i legislativa, která má vliv na používání aplikační techniky, a přitom mnoho lesníků o tomto není plně informováno. Chystaný seminář by měl přinést základní informace o možnostech používání aplikační techniky při aplikaci POR, včetně historického vývoje,  legislativních omezení a aktuálního výzkumu v této oblasti. Zásadní pozornost bude věnována vhodnému výběru aplikační techniky s ohledem na maximální eliminaci negativních dopadů POR na životní prostředí. Speciální pozornost je věnována lesním školkám, kde se uplatňuje při výběru vhodné aplikační techniky řada specifik, ale i výzkumu zaměřený na vliv trysky na dávku a úlet postřikové jíchy.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou tuto problematiku.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V lednu roku 2007 se přehnal přes Evropu orkán Kyrill, který napáchal mnoho škod nejenom na majetku, ale i na lesních porostech. V oblasti Šumavy to byla největší větrná katastrofa za více než 100 let. V nárazech dosahoval vítr až 160 km/hod. Tomuto živlu nemohly odolat ani porosty, které byly těžebně rozpracovány tak, aby co nejvíce odolávaly převládajícímu směru větru. Nejvíce škod se soustředilo nad 1 000 m n. m. a to zejména v oblasti Knížecího stolce a Lysé. V těchto lokalitách byly převážně stejnověké lesní porosty nad 100 let se zastoupením čistého smrku. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že vznikly po předchozí největší větrné a kůrovcové kalamitě století - okolo roku 1870.

Celkem padlo během orkánu Kyrill 680 tis. m³ dříví a vznikla redukovaná holinou cca 800 ha. Během roku 2007 byla kalamita zpracována, dříví dodáno odběratelům nebo vyvezeno mimo les, klest byl ze vniklých holin vyvezen a holiny připraveny k zalesnění. Díky rychlému zpracování dřevní hmoty nedošlo k znehodnocení dříví dlouhým skladováním a zamezilo se rozsáhlé kůrovcové kalamitě.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ochrany lesa a myslivosti v České republice. První, dopolední blok se zabývá působením škodlivých činitelů v lesním hospodářství, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucí vývoje a podoby. Příspěvky jsou řazeny od problematiky abiotických činitelů, přes biotické činitele až po antropogenní škodlivé vlivy. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucnosti myslivosti v návaznosti na lesní hospodářství. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod.

Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe ochrany lesa a myslivosti. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem programu akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je určen pro SSL Pradubického kraje a lze se ho zúčastnit po potvrzení registrace organizátorem či odborným garantem.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví také v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. Vůli k nápravě projevila společnost v řadě zákonů i v následných krocích, které směřovali k naplnění vize, kam patří například tvorba územního systému ekologické stability. Znalosti, nástroje, finance i příklady dobré praxe existují, ale ve větším měřítku jsou tyto vize stále nenaplněny. A v krajině zatížené největší zemědělskou intenzitou se nepodařilo téměř nic. Lokálně lze pozitivní změny v krajině zaregistrovat, ale z celostátního hlediska k zásadnímu posunu nedošlo. Zvláště zemědělství ovládly velké subjekty, které pokračují v intenzivní zemědělské produkci často bez ohledu na její negativní projevy. Popsaný trend vede k dalšímu snižování biodiverzity, degradaci půdy, k erozním projevům a neschopnosti zadržovat vodu. Negativně se dopady projevují nejen v samotném zemědělství, ale také v lesnictví, myslivosti a dalších navazujících a příbuzných odvětvích. Stále častěji jsme svědky epizod sucha, přívalových srážek, extrémních povětrnostních vlivů.

Význam ostatních funkcí lesa se vedle trvale důležité funkce dřevo-produkční v posledních letech zřetelně zvyšuje. Stále větší důraz je kladem na udržování či zvyšování biodiverzity, kde hrají lesy zásadní roli, protože v nich žije většina rostlinných a živočišných druhů. Rostou také požadavky na posilování žádoucích environmentálních účinků lesů v krajině. To však neznamená, že by se tím měl automaticky snižovat význam lesnického managementu. Řada mimoprodukčních funkcí může být naopak posilována vhodnými pěstebními opatřeními, mnohdy bez toho, aby docházelo k výraznému potlačení funkce dřevo-produkční.

Seminář je z těchto důvodů zaměřený na prezentaci aktivního managementu lesních porostů s cílem zvyšovat jejich biodiverzitu a posilovat plnění jejich funkcí. Cílem semináře je prezentovat aktivní přístup jako vhodnou alternativu managementu v multifunkčních lesích i v lesích s významnou funkcí ochrany přírody. Pozornost bude věnována současným i v minulosti aplikovaným pěstebním postupům pro zvyšování druhové pestrosti dřevin, protože diverzita dřevin je základem pro celkovou biodiverzitu a zároveň předpokladem větší adaptability lesních ekosystémů na změny prostředí. Stranou nezůstane ani management mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro řadu organismů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Adaptace lesů na klimatickou změnu je velkou výzvou a zároveň dlouhodobým úkolem pro české lesnictví. Půjde o soubor většinou již z minulosti známých hospodářských opatření, které však bude třeba znovu prověřit v měnících se či v již změněných přírodních podmínkách. Je všeobecně známo, že les neustále plně tvořivý (v překladu prof. Konšela - něm. „Dauerwald“), resp. les trvale zapojený (angl. „continuous cover forest“) tlumí klimatické extrémy, zlepšuje sekvestraci uhlíku a efektivně hospodaří s vodou. Jakou strukturu by však takový les měl vykazovat v daných podmínkách (nižších a středních poloh) při požadavku na udržení trvalosti a výnosovosti produkce dřevní hmoty? Půjde o les vysoký, nízký nebo střední, obhospodařovaný násečným, podrostním nebo výběrným způsobem anebo půjde o mix – tzv. freestyle? Při hledání ideálního modelu „adaptovaného“ hospodářského lesa v konkrétních přírodních podmínkách bude potřeba v každém případě navázat na místní historicky prověřené praktické zkušenosti lesníků a zároveň dále hledat a ověřovat nové či alternativní metody. V tomto směru můžeme na současných lesních porostech, obhospodařovaných Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny, prezentovat jak historické snahy a cíle řady významných lesnických osobností – lichtenštejnských lesníků, profesorů lesnické fakulty a personálu ŠLP, tak i moderní trendy v lesnictví v těsné spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Cílem pořádané akce je prezentovat a diskutovat dosavadní výsledky této práce v kontextu cílené adaptace lesů na probíhající klimatickou změnu.