Seminář

Změna klimatu má značné dopady na lesní ekosystémy, zejména vzhledem k jejich dlouhověkosti, omezenému adaptačnímu potenciálu a značné proměně antropogenních činností. V oblasti lesnictví čelíme kvůli změně klimatu těmto hrozbám: vyšší stres dřevin, škody suchem, zvýšené poškození porostů škůdci či vichřicemi. Jaký má změna klimatu vliv na lesní hospodářství? Budou se v návaznosti na měnící se klima posouvat lesní vegetační stupně? Jaká adaptační opatření využívají lesníci při hospodaření? Nejen na tyto otázky budeme společně hledat řešení během přednášek a diskuze. Součástí programu je terénní pochůzka po lesích spravovaných ŠLP Křtiny, kdy nám odborný lesní personál představí hospodaření přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám.

Ekosystémové služby lesa lze charakterizovat jako společenské přínosy lesa a lesního hospodářství. Jejich význam v posledních letech stále narůstá. Také proto mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb tvoří součást strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a používá se v probíhajících studiích v rámci Evropy. Celosvětově uznávaným tržním mechanismem zajišťování ekosystémových služeb lesů se staly platby za ekosystémové služby lesa a lesního hospodářství. Na semináři budou diskutovány různé aspekty této problematiky, od vymezení a kategorizace těchto služeb, přes přístupy k jejich hodnocení a ocenění, podpůrné nástroje pro jejich zajišťování, legislativní a právní souvislosti až po konkrétní doporučení pro lesnickou praxi, jak tyto služby posilovat.

Současná zemědělská krajina je charakteristická nízkou biodiverzitou, omezeným výčtem pěstovaných zemědělských plodin a prakticky absentujícím zastoupením nezemědělské vegetace. Na většině území zároveň chybí krajinotvorné prvky včetně křovinných pásů, stromořadí, větrolamů či remízů. Negativní dopady na volně žijící živočichy má také intenzifikace zemědělského hospodaření, a to zejména agrotechnické operace v období sklizně pícnin a předseťové přípravy v jarních měsících, kdy se v krajině již vyskytují mláďata drobné zvěře. Záměrem semináře je na základě výzkumu definovat negativní vlivy zemědělského hospodaření na populace drobné zvěře a prezentovat možná řešení úprav krajiny s cílem podpory biodiverzity celého agroekosystému. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze.

Je zřejmé, že se lesní hospodářství dostává do zcela nového společenského i environmentálního kontextu, který vyžaduje revizi a přehodnocení celé řady zažitých postupů. Na úrovni pěstování lesů je to nejnaléhavěji hledání optimálních a efektivních postupů rekonstrukce lesů po kůrovcové kalamitě, ale neméně významné je i zavádění nových pěstebních konceptů s cílem dlouhodobé adaptace lesů na změnu klimatu. Právě obnova lesa je jeden z nejsložitějších pěstebních úkolů, který je zásadní pro další utváření porostních struktur. Na akademické i provozní úrovni ne náhodou rezonují témata clonné obnovy světlomilných dřevin, kombinované obnovy a snížených počtů dřevin při umělé obnově lesa, netradičních porostních směsí a dřevin, využití síje a nízkého lesa. Po dopoledním přednáškovém bloku zaměřeném na tato témata bude následovat venkovní exkurze s cílem ukázat alternativní pěstební postupy na stanovištích přirozených borů a obnovu kalamitních holin na majetku Městských lesů Doksy s.r.o.

Problematika pěstování cenných listnáčů se periodicky objevuje v centru pozornosti lesnické odborné veřejnosti. V současné době může být jejich větší využití i důsledkem snahy o efektivní zalesňování kalamitních holin, zvýšení biodiverzity lesních porostů a diverzifikaci lesnické produkce. Jednotlivé příspěvky jsou proto zaměřeny na zakládání porostů s využitím cenných listnáčů, byť v podmínkách zalesňování zemědělských půd a vytipováním dalších druhů cenných listnáčů potenciálně významných v českých podmínkách. Další soubor příspěvků je zaměřen na dřeviny dosud více využívané, jako je ořešák černý, třešeň ptačí či kaštanovník setý. Pro praxi je významná především informace o operativním obchodováním se sortimenty cenných listnáčů a se sortimenty s vysokou hodnotou a dále informace o využití dřevní suroviny méně častých druhů dřevin. Seminář má tak přispět k vyšší informovanosti producentů, současných i potenciálních, a zainteresovat je na produkci těchto sortimentů. 

Cílem odborného semináře je komplexně informovat cílovou skupinu o možnostech zalesnění kůrovcových kalamitních holin, včetně jejich zajištění. Úvodem je popsán vývoj kalamitních kůrovcových holin v současné kůrovcové kalamitě. Následně bude detailně řešena problematika ochrany před biotickými škodlivými činiteli – zejména před škodami zvěří a buření. Zohledněny budou i změny mikroklimatických podmínek na rozsáhlých holinách. Důležitým prvkem je také dostupnost sadebního materiálu, a to jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním spektru. S tím úzce souvisí i dřevinná skladba použitá při zalesňování kalamitních kůrovcových holin, která bude rovněž řešena. Ne nevýznamným prvkem je ekonomické hledisko, tj. finanční zabezpečení, a to v rámci dotačních titulů. Vlastníci, zejména menší, budou mít značné problémy s nalezením zdrojů na obnovu lesa.

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Obsahuje plán opatření ke snížení emisí, investice do výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu. Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů. Nicméně, jaké šance a jaká rizika z toho vyplývají pro hospodaření v krajině a zejména pro lesnictví? Nebylo by lepší než bojovat s CO₂, využít přepokládané investice do adaptačních opatření pro nás a naše životy? Co je správné? Nejen na tyto otázky odpoví XXIV. Sněm lesníků, který se mimo jiné detailně zaměří na strategie EU bioekonomiku, vývoj zásob dřeva, koloběh CO₂, ale i dopady Zelené dohody na lesní hospodářství v České republice. 

Cílem odborného semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ekonomiky lesnického provozu a vývoje cen dříví v České republice. První dopolední blok se zabývá ekonomickými problémy současného lesního hospodářství, a to zejména provozním pohledem velkých státních majetků, středních i menších soukromých majetků i státní správy. Druhý odpolední blok se věnuje předchozímu, současnému i prognóze budoucího vývoje dříví v ČR a možnostem jeho odbytu. Dostatečný prostor je také vyhrazen pro dotazy na přednášející a případnou diskuzi. 

Téma škod působených volně žijící zvěří na hospodářské aktivity člověka v zemědělství i lesním hospodářství je žhavé zejména v posledních desetiletí. Příčin vysokého tlaku zvěře na prostředí je celá řada, především je to vysoká populační hustota zvěře daná způsobem managementu populace a také změna prostředí, kterou člověk aktivoval a která souvisí s efektivnějším využitím krajiny i klimatickou změnou. Řešením můžou být například efektivní a přírodě blízké způsoby řízení populací zvěře, které předpokládají aktivní přístup lidí, kteří o populace pečují, a také práce s moderními poznatky biologie zvěře a její etologie v přirozeném prostředí. Aktivní přístup řízení populací napodobuje přírodě blízký predační tlak a vede k dosažení optimální hustoty a kvality populace zvěře napříč celou populací, tedy věkovou i pohlavní strukturou. Nejde v něm o prosté snižování početního stavu, ale skutečnou péči, jejímž výsledkem jsou populace skládající se ze silných jedinců, jejichž tlak na prostředí je pro hospodářské aktivity člověka únosný. Hodnocení škod a celkového vlivu zvěře na prostředí by mělo být samozřejmou součástí práce lidí, kteří aktivně populace volně žijící zvěře řídí.

Odborný seminář je zaměřený na komplexní problematiku pěstování a perspektivy jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v kontextu probíhající klimatické změny. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva včetně tepelné úpravy. Dále bude zmíněna problematika škod zvěří a produkčního potenciálu jedlových smíšených porostů v měnících se podmínkách prostředí. Zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle bělokoré v CHKO Jeseníky v genové základně Hochwald.   

Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou managementu vysokohorských smrkových porostů (Picea abies (L.) Karst.) s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a borovice limby (Pinus cembra L.) a bude navazovat na proběhlý workshop z roku 2020. Cílem této akce bude ochrana těchto porostů v bezzásahových územích Vysokých Tater z pohledu využití území pro mimoprodukční funkce lesa. Pozornost bude zaměřena na retenci a akumulaci vody včetně vodní eroze v lesních porostech zasažených kůrovcovou kalamitou s následnými škodami na turistických cestách a lesní infrastruktuře. Les a jeho prostředí významně ovlivňuje hydrickou funkci lesa, tudíž významná část semináře se bude kromě půdoochranné a rekreační funkce věnovat zejména funkci vodoochranné se zaměřením na péči o drobné vodní toky, hrazení bystřin a záchranu rybího genofondu. Workshop se bude dále zabývat problematikou předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení statické stability a diverzity v kontextu probíhající klimatické změny. 

V souvislosti s klimatickou změnou a současnými problémy LH ČR se jako jedna, byť minoritní, alternativa nabízí větší využití dřevin introdukovaných. Tento směr je akceptovaný ve stále větší míře i provozní sférou, nicméně chybí zkušenosti a poznatky o možnostech pěstování a využití řady z nich. Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky, u řady dalších je pak tento deficit výrazný. Stejně tak je aktuální prověřit další dřeviny, popřípadě jejich provenience v domácích podmínkách. Cílem semináře je shrnout jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu, včetně pohledu lesnické legislativy. V rámci diskuze pak je možno formulovat i další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí odborného semináře bude i odpolední venkovní exkurze.

Kombinace pěstování dřevin s některou z forem zemědělské produkce není novým nebo revolučním produkčním systémem, ale o to palčivější jsou neduhy naší krajiny, které dokáže napravit. Agrolesnictví chápeme jako způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, který buď prostorově nebo časově kombinuje pěstování dřevin a zemědělskou produkci na jednom pozemku. Vedle optimalizace produkce přináší i celou řadu dalších benefitů, jako je podpora biodiverzity krajiny, protierozní a meliorační funkci, ukládání uhlíku v biomase stromů a v půdě a celou řadu dalších pozitivních aspektů. Cílem semináře je odbornou lesnickou a zemědělskou veřejnost seznámit se specifiky a možnostmi tohoto způsobu hospodaření a přispět k jeho širšímu uplatnění jak na zemědělské, tak i lesní půdě. Na dopolední přednáškovou část naváže venkovní exkurze zaměřená na výzkum rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy a agrolesnické systémy na lokalitě „Na Michovkách“.

Spárkatá zvěř představuje dlouhodobě jednoho z klíčových faktorů, který svým potravním chováním ovlivňuje dynamiku lesních ekosystémů. Škody, způsobené okusem, ohryzem a loupáním zásadně ovlivňují druhou skladbu lesních porostů, negativně působí na jejich stabilitu a způsobují následné ekonomické ztráty sníženým přírůstem a poklesem kvality dřevní hmoty. Pomocí současných zásad mysliveckého hospodaření se však nedaří docílit dlouhodobého snižování početnosti hlavních druhů spárkaté zvěře. Naopak, dle celorepublikových výkazů myslivecké statistiky dochází nejenom ke konstantnímu nárůstu úlovků zvěře, ale v případě introdukovaných druhů také k plošnému rozšiřování areálu výskytu. Cílem pořádaného semináře je komplexně zhodnotit nové poznatky z oblasti dopadů vlivu zvěře na lesní ekosystémy a poukázat na možné metodické nástroje nápravy tohoto stavu. Součástí semináře je také terénní exkurze v oblastech Plzeňského kraje, s výskytem jelena siky. Na těchto lokalitách bude demonstrován vliv zvěře na lesnické hospodaření včetně diskuze o možnostech řešení.

Hydrické funkce lesa se dlouhodobě považovaly za samozřejmé a lesníci se soustřeďovali na jejich zlepšování. Zaměřovali se zejména na zmírňování následků povodní. V posledních několika létech sucha se důležitost boje proti povodním vyrovnává s důležitostí boje proti suchu a řešení vodního režimu a vodní bilance se stává komplexnější. Zjišťují se možnosti, jakým způsobem je možno adaptovat krajinu na změněné a rychleji se měnící klimatické podmínky. Přirozenou součástí je požadavek zvýšení retence vody v zalesněných, obvykle pramenných oblastech povodí. V případě budování liniových nebo bodových opatření může docházet ke kolizím se současným způsobem hospodaření v lesích, zejména s využíváním stávající lesní dopravní sítě. Seminář je situován do lesního komplexu Beskyd ve správě LČR, s. p. – Lesní správa Jablunkov, revír Mosty. Na příkladu již vybudovaných tůní na opuštěné technologické lince v lese budou představeny možnosti a limity podobných projektů. Cílem semináře je zvýšení povědomí lesnické odborné veřejnosti o probíhajícím trendu budování jednoduchých opatření pro zadržení vody v krajině, informace o dalších možnostech zvýšení retence vody v lese a v neposlední řadě iniciace diskuze o těchto otázkách.