Jakým směrem se ubírá komunikace s ministrem životného prostředí o záměru vyhlášení NP Křivoklátsko?
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 21.listopad 2023
- Zobrazeno: 610
Ministr životního prostředí Mgr. Petr Hladík "reagoval" na přílohu k dopisu, který obdržel od Republikového výboru České lesnické společnosti, z. s. v září 2023.
Snaha občanů a starostů Křivoklátska, jakož i odborníků v oblasti lesního hospodářství a ochrany lesních ekosystémů o racionalizaci situace okolo záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko zatím sice nevede k upuštění od tohoto plánu, ale rozhodně setrvává. Odpověď pana ministra na zmíněný dopis ze září tohoto roku, adresovanou předsedovi ČLS, z. s., si s vámi dovolujeme sdílet níže.
Nutno ještě dodat, že pan ministr odpověď elektronicky podepsal na první ze čtyř stran dokumentu, a to na místě vysloveně nevhodném pro tuto formalitu. Doufáme tedy, že podpis neplatí pouze pro úvod dopisu, zároveň věříme, že pan ministr dopisu věnoval dostatek vlastní iniciativy a drahocenného času.
Vážený pane předsedo,
obracíte se na mne dopisem ve věci vyhlašování Národního parku Křivoklátsko (dále jen „NP Křivoklátsko“) a reagujete na rozhovor, který byl k této problematice zveřejněný dne 5. září 2023 na serveru Seznam Zprávy. Níže proto reaguji na dotazy či komentáře uvedené v dopise, které v souvislosti s danou problematikou považuji za podstatné.
Křivoklátsko je sice kulturní krajinou, dlouhodobě ovlivňovanou lidskou činností, ale přesto se zde zachoval vysoký podíl ekosystémů přirozených nebo lidskou činností ovlivněných jen částečně. Hlavním důvodem pro vyhlášení NP Křivoklátsko je potřeba změny přístupu k nakládání s lesními ekosystémy v přírodovědně nejhodnotnější části Křivoklátska. Jedná se o území s vysokým potenciálem zachovalých lesních porostů na významné části území navrhovaného NP Křivoklátsko. Postupné ponechání lesů působení přírodních sil přispěje k bohatší a složitější struktuře porostů a umožní rozvinutí přírodních procesů, což zajistí obnovu přirozené dynamiky v dotčených ekosystémech a obnovu jejich přirozených ekologických funkcí. Stejně tak přispěje významnou měrou k rozvoji a podpoře druhové rozmanitosti těchto ekosystémů. Při posuzování vhodnosti způsobu územní ochrany lesních ekosystémů na Křivoklátsku vycházelo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP) z cílů ochrany vázaných na nejcennější ekosystémy Křivoklátska. Jelikož lze konstatovat, že cíle ochrany přírody v centrální části území Křivoklátska jsou v souladu s dlouhodobými cíli ochrany, které jsou stanoveny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), pro kategorii národní park, je možné těchto cílů dosáhnout plošně pouze s využitím institucionální ochrany provázené odborným zázemím i materiálním zabezpečením prostřednictvím vyhlášení národního parku a zřízením instituce správy národního parku a zároveň legislativními a managementovými nástroji ochrany, které pro národní parky vymezuje tento zákon. Dosavadní ochrana přírody na území navrhovaného NP Křivoklátsko je postavena na jiném přístupu k lesu, než je jeho primární ochrana. V národním parku je cílem chránit přírodní lesní ekosystém v celé jeho šíři za působení přírodních sil.
Péče o les se na vybraných částech území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (dále jen „CHKO Křivoklátsko“) soustřeďuje na udržení a posílení druhově bohatých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin, přírodě odpovídající strukturou a dostatečným podílem ponechaného odumřelého dřeva. Vybrané části lesa ve stávajících přírodních rezervacích jsou ponechány samovolnému vývoji. Je podporována výsadba i přirozené zmlazení a přiměřené výchovné zásahy v porostech jedle bělokoré, tisu červeného a cenných listnatých dřevin, např. jeřábu břeku, jeřábu muku, dubu zimního a letního. To však jen okrajově řeší dosažení cílů ochrany NP Křivoklátsko v oblasti plošné podpory přírodních lesních společenstev, a to včetně umožnění přírodních procesů v těchto ekosystémech. V rámci CHKO Křivoklátsko jsou samovolnému vývoji ponechány pouze malé plochy v rámci sítě existujících přírodních rezervací. To je však z hlediska ochrany zbytků přírodních lesů a změny lesů přírodě blízkých na vyšší stupeň jejich přirozenosti, tzn. lesy přírodní zcela nedostatečné. Toto mimo jiné dokládá i výskyt druhů vázaných na kontinuum přírodního lesa, které dnes nacházejí potřebné životní prostředí na stále menších plochách, které jsou navíc výrazně fragmentovány. Populace těchto druhů jsou výrazně limitovány nedostatkem přirozených lesů a lesů přírodě blízkých s dostatkem vhodných stanovišť (dostatek tlejícího, stojícího i ležícího dřeva, dostatek dřevin všech velikostních skupin, zejména starých stromů). Zajištění podmínek pro ochranu takovýchto stanovišť v režimu současné ochrany je mnohem méně efektivní a fakticky plošně nerealizovatelné. V podstatě by to bylo možné režimem značného plošného rozšíření přírodních rezervací s akceptací samovolného vývoje. To by však znamenalo, že stát by hospodařícím podnikům musel poskytovat finanční náhradu újmy za to, že se v daném území nehospodaří. Přitom podmínky ochrany přírodních rezervací jsou vzhledem k ostatním uživatelům lesa mnohem více omezující než vlastní národní park.
Možnost vyhlášení NP Křivoklátsko byla v odborných ochranářských a přírodovědných kruzích diskutována již delší dobu. První návrhy na jeho vyhlášení se objevovaly již od 80. let minulého století. Ve strategických a koncepčních materiálech celostátního významu se myšlenka možného zřízení národního parku na Křivoklátsku objevila v roce 1998, a to konkrétně ve Státním programu ochrany přírody. Na podzim roku 2009 byl schválen vládou ČR aktualizovaný Státní program ochrany přírody, který obsahuje opatření, které ukládá do roku 2014 vyhodnotit účinnost ochrany území CHKO Křivoklátsko a prověřit možnost vyhlášení NP. Na základě těchto skutečností a do té doby získaných poznatků o území připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“) na přelomu let 2009 a 2010 první návrh záměru na vyhlášení NP. V roce 2010 tak MŽP oznámilo záměr na vyhlášení NP Křivoklátsko dle tehdy platné právní úpravy. K takto předloženému záměru bylo uplatněno ze strany obcí a vlastníků pozemků jen několik námitek, které byly v souladu se ZOPK vypořádány. Následně byl připraven návrh zákona o vyhlášení NP Křivoklátsko včetně důvodové zprávy. Vzhledem k vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou v roce 2013 však již nebyl návrh tohoto zákona dále vládou projednán a v této podobě se již v přípravě vyhlašování NP Křivoklátsko dále nepokračovalo. Nová vláda vzniklá z voleb v roce 2013 se již k projednávání návrhu nevrátila a soustředila se na přípravu a projednání komplexní právní úpravy týkající se národních parků v ČR. Ta byla v roce 2017 přijata v podobě novely ZOPK. Nová právní úprava režimu národních parků zavedla změny, které nemohly být obsaženy v původním záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko, a proto po jejím přijetí nebylo již možno dále pokračovat v jeho projednávání. Nově se závazek vyhlásit NP objevil v Programovém prohlášení vlády ČR z ledna 2022. V přímé návaznosti na tento vládní závazek MŽP oznámilo, že zahajuje přípravu záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko. Zde bych však chtěl zdůraznit, že Programové prohlášení vlády ČR je politickým dokumentem, který určitým způsobem vyjadřuje politické cíle vlády, mimo jiné v ochraně přírody. Záměr vyhlásit NP Křivoklátsko je v Programovém prohlášení vlády ČR uveden z těch důvodů, že se jedná o projev politické vůle danou problematiku řešit. V případě záměru vyhlášení NP Křivoklátsko se jedná o zdůvodněný záměr vycházející ze současného stavu poznání i potřeb společnosti deklarovaných i ve strategických dokumentech ochrany přírody např. Strategie ochrany biologické rozmanitosti.
Zveřejnění vlastního záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko (dále jen „záměr“) v září 2022 předcházelo poskytnutí obecné informace o tom, že MŽP připravuje zveřejnění záměru a jaké jsou základní principy pro vyhlášení NP. Probíhala komunikace s veřejností, uskutečněno bylo několik setkání s občany či s představiteli samospráv, a to i za účasti ministryně životního prostředí a jejích náměstků. Řada informací vztahující se k návrhu, včetně odpovědí na vznášené dotazy, byla zveřejněna na webových stránkách MŽP, a to jak před samotným zahájením vyhlašovacího procesu, tak i v průběhu oficiálního projednávání záměru. Ze strany některých samospráv obcí však bohužel bylo přistupováno k záměru od samého počátku odmítavě, což v řadě případů znemožnilo racionální komunikaci s nimi.
Omezení občanů obcí plynoucí z existence NP Křivoklátsko jsou primárně omezení daná základními a bližšími ochrannými podmínkami národních parků, které jsou uvedeny v ZOPK. Omezení pohybu osob na území NP není již vázáno na jednotlivé zóny ochrany přírody. A tedy např. pohyb pěších osob v NP Křivoklátsko bude omezen pouze v klidovém území NP Křivoklátsko. Předpokládá se a v záměru je i uvedeno, že vymezení klidového území bude v rozsahu dnešních národních přírodních rezervací a přírodních rezervacích, kde již současné předpisy upravují podmínky ochrany těchto území a pohyb v nich omezují. V tomto případě tak nedojde k žádné změně v omezení pohybu osob oproti současnému stavu. Rovněž pro vlastníky pozemků nepředstavuje vyhlášení NP Křivoklátsko výraznější změnu oproti současnému režimu plynoucímu z existence CHKO Křivoklátsko. Stejně tak omezení plynoucí ze základních a bližších ochranných podmínek národního parku není absolutní a při splnění zákonných podmínek si může vlastník pozemku k činnostem omezeným či zakázaným v národního parku opatřit od orgánu ochrany přírody výjimku či souhlas. Při zachování zákonných limitů ochrany národního parku je tak i nadále možné flexibilně reagovat na konkrétní potřeby vlastníka pozemků.
Ještě bych chtěl upozornit, že kromě naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků je dle ZOPK posláním národních parků také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití. Národní parky jsou tedy zřizovány pro zachování přírody, ale slouží v mnoha ohledech (např. turistika, poznání) i lidem, takže ve zmíněném duchu bude fungovat i NP Křivoklátsko. Posouzení finančních dopadů realizace záměru vyhlášení NP Křivoklátsko probíhá v rámci legislativního procesu. Povinnou součástí pro předkládanou novelu ZOPK je zpracovat vyhodnocení dopadů regulace navrhovaného právního předpisu, jehož součástí je i hodnocení dopadů na veřejné rozpočty. Náklady spojené s dosažením cíle, pro který je NP Křivoklátsko navrhován, včetně ztrát z možnosti hospodaření, jsou konfrontovány s jinými náklady, které musí stát vynakládat na to, aby dosáhl stejného cíle jinými prostředky. Vážený pane předsedo, děkuji za zájem, který máte o ochranu území Křivoklátska. Diskusi k otázkám souvisejícím s vyhlašováním NP Křivoklátsko samozřejmě vítám a věřím, že nakonec nalezneme shodu na vhodnosti a důležitosti vyhlášení části území Křivoklátska v kategorii národní park.
S pozdravem
Mgr. Petr Hladík
