V současné době vznikají v souvislosti s kalamitním hynutím hlavních hospodářských dřevin, především smrku ztepilého [Picea abies (L.) Karst.], rozsáhlé holiny. Tato kalamita nemá obdobu v historii lesnictví českých zemí a představuje tak zásadní výzvu nejen pro lesní hospodáře, ale především pro celou společnost. Cílem odborného semináře je formulovat hlavní výzvy, před kterými stojí nejen lesnický, ale i dřevařský sektor, možná dílčí řešení, a hlavně základní potřeby blízké i vzdálenější budoucnosti. Na dopolední přednáškový blok semináře naváže venkovní exkurze s ukázkou zakládání lesů nové generace na experimentálních plochách ve správě Lesů České republiky, s.p. na Lesní správě Telč.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář bude zaměřen na zhodnocení současného stavu lesnické legislativy v České republice (resp. legislativních předpisů, které mají vliv na hospodaření v lesích) z různých úhlů pohledu. Bude také provedeno porovnání české lesnické legislativy s právní úpravou v okolních zemích, zejména s ohledem na míru regulace, podrobnost, přehlednost apod. Nebudou chybět ani příspěvky zaměřené na to, jaké změny by v budoucnu měly (mohly) v této oblasti nastat, a to z pohledu velkého soukromého vlastníka lesů i z pohledu správce státního lesního majetku.

Venkovní pochůzka na lesním majetku města Volary bude zaměřena na praktické ukázky přírodě blízkého hospodaření s podporou jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v horských polohách lesní oblasti Šumava. Městské lesy Volary s.r.o. hospodaří na lesním majetku města od roku 1992, a to formou podrostního způsobu hospodaření. V posledních letech se vydaly cestou převodu lesa věkových tříd na les výběrný, tento způsob již je zakotven v současně platném lesním hospodářském plánu. Výměra volarských lesů je 3330 ha, z toho čtvrtina leží na území Národního parku Šumava.

Nelegální těžba dřeva v tropických oblastech se pouze zdánlivě nedotýká nás v České republice. Každý rok prostřednictvím i takových surovin jako je papír a buničina je importováno obrovské množství tropického dříví do ČR, potažmo do EU. Zcela jistě by nás mělo zajímat proč dochází k těžbě v tropických oblastech, za jakých podmínek a zda můžeme zabránit těžbám, které mají devastační účinky nejen na životní prostředí, ale také na sociální vztahy. Seminář si klade za cíl s odborníky, kteří tropické oblasti osobně navštívili, hledat cestu, jak nevyužívat přírodní zdroje tropických oblastí nad přijatelnou mez. Odborný seminář je zaměřený na těžbu dřeva v tropických oblastech světa, na dovoz tohoto dříví, nejen do ČR, na jeho zpracování a naplnění legislativních podmínek, například Nařízení o dřevu. Programem Vás provedou specialisté v oboru, působící i v tropických oblastech na územích Etiopie, Kamerunu a Peru. Na dopolední blok přednášek naváže venkovní exkurze s dendrologickým výkladem v slatiňanském zámeckém parku. Seminář je zaměřený na dovozce a zpracovatele dřeva, na kompetentní osoby zabývající se Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 a na všechny, které problematika tropického dřeva zajímá.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesnické meliorace a hrazení bystřin patří k základním lesnickým činnostem. Historicky se meliorace realizovaly proto, aby došlo ke zlepšení podmínek pro obhospodařování lesa úpravou výšky hladiny spodní vody. Hrazení bystřin sloužilo a slouží k ochraně lesního prostředí a k ochraně území pod těmito stavbami před erozní a unášecí sílou vody a před vznikem škod z povodní. Dnes jsou všechna tato opatření a stavby v lese kritizovány za odvádění vody z lesního prostředí. Proč se dělala a jak vznikala tato díla? A jaká je dnešní situace? Jaké jsou perspektivy těchto děl do budoucnosti? Lze využít existující opatření a stavby a posunout je dál a výš, tak aby bylo možné skutečně regulovat hydrologický režim v lesích? Odpovědi na tyto otázky by chtěl poskytnout tento seminář.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky. V souvislosti s klimatickou změnou se však nabízejí další dřeviny, kterým je záhodno věnovat pozornost a připravit jejich využití ve větší míře. K nim patří například akát, borovice černá, kaštan setý a další, dosud považované za výjimečně využitelné. Cílem semináře je shrnou jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu v domácích podmínkách. V rámci diskuze pak je možno formulovat i další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí semináře bude i odpolední venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Konkrétně se bude jednat o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury. Workshop bude také zaměřen na problematiku předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.

Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů  a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď  na často se objevující otázky s problematikou spojené.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů  a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď  na často se objevující otázky s problematikou spojené.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Kůrovcová kalamita posledních let ukazuje, že si dávno nevystačíme s postupy a monitorovacími prostředky jako před 20ti lety. Jednou z možností hodnocení stavu a vývoje kůrovcové kalamity je využití metod dálkového průzkumu Země. Nejlepších výsledků dosáhneme jejich propojení s terestrickým šetřením v režimu Národní inventarizací lesů. Vzhledem k aktuální kalamitní situaci je však potřeba získat informace co nejdříve (optimálně 2-3 krát za rok) a proto jsou výstupy publikovány i samostatně při vědomí jejich nižší spolehlivosti než v NIL. Těmito výstupy jsou zejména mapy trendů zdravotního stavu lesů (ze satelitních dat Sentinel 2) a kůrovcová mapa (ze satelitních dat Planet). Je otázka, zda tato metoda bude dostatečným informačním zdrojem. Na odborné akci vystoupí mimo jiné přední zahraniční odborníci ze Slovenska, Rakouska a Německa.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou lesnické legislativy a hospodářského úpravnictví v České republice. První dopolední blok se zabývá vývojem lesnické legislativy, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejího budoucího vývoje a inovací. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucí podobě hospodářského úpravnictví. 

Quo vadis lesnictví? - je Českou lesnickou společností dlouhodobě připravovaný a realizovaný cyklus šesti tematicky na sebe navazujících odborných seminářů z jednotlivých oblastí lesnictví a lesního hospodářství, které obsahově kopírují časový vývoj lesa od semenářství až po těžbu dřeva a jeho zpeněžení. Nosnou a sjednocující myšlenkou celého cyklu seminářů je představení základních oblastí lesního hospodářství v kontextu jejich časového vývoje: minulost – současnost – budoucnost.

The European Stage Contest is a workshop for pupils being the national winners. They are trained to cooperate and discuss the problems of nature and environment above the state borders and barriers. The first edition of the contest’s final was hosted by Poland, the second edition’s final took place in Estonia, the third edition’s final in 2013 took place in Portugal. The next finals took place in Germany, Romania, Latvia, Hungary, and Lithuania, and in 2019 a competition takes place in the Czech Republic. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je zaměřen na význam hydrické a vodohospodářské funkce lesů v kontextu probíhající klimatické změny.  S ohledem na význam lesů pro retenci vody v krajině bude diskutována role druhové skladby a způsobu hospodaření v lesích. Pozornost bude věnována opatřením posilujícím vodohospodářskou funkci lesů a celé krajiny. Pozornost bude také zaměřena na vyhodnocení současné periody sucha s ohledem na dlouhodobý trend a také na to, jak současné sucho ovlivňuje lesní porosty i vitalitu jednotlivých dřevin.  Představena bude i metodika ekonomického hodnocení hydrické funkce lesa. Součástí semináře bude i exkurze na objekty, kde se dlouhodobě sleduje hydrická funkce lesních porostů. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je zaměřený na komplexní problematiku významu a pěstování jedle bělokoré. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva. Dále bude zmíněna problematika zdravotního stavu, vitality a růstu jedle bělokoré v měnících se podmínkách prostředí, zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle.  

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Hrazení bystřin je technická činnost s důsledky pro životní prostředí. Jak skloubit často protichůdné požadavky, aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost a současně aby rozsah zásahu do životního prostředí byl co nejmenší? K tomu je ČR stále častěji konfrontována s klimatickými extrémy. Pro jejich eliminaci lze využít řadu preventivní opatření, s kterými jsou už letité zkušenosti. Jde zejména o objekty hrazení bystřin a strží a úpravy toků. Jaký je jejich vliv a význam v současné době? Jak lze jejich účinnost a efektivnost vyhodnotit? Jsou již k dispozici jiné, nové poznatky, které lze využít? Seminář se pokouší poskytnout informaci o aktuálním stavu a trendech a směrovaní problematiky na příkladu území KRNAP.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.