Adaptace lesů na klimatickou změnu - praktická realizace hospodářských opatření

Podrobnosti: Zveřejněno: 21.září 2017; Zobrazeno: 8179

Že se bude jednat o velice komplexně pojatý seminář bylo zřejmé už z pozvánky – seznam přednášejících a průvodců při terénní exkurzi byl dost dlouhý. Hned v úvodu po přivítání „domácími“ (tj. pracovníky ŠLP Masarykův les Křtiny“) na zámku ve Křtinách představili pořadatelé svůj záměr, tj. od vědecky zpracovaných dat o změnách klimatu přejít k predikci dalšího vývoje, zabývat se samotnými „základy lesa“ (půdou), hodnocením vlivu změn klimatu na růst domácích dřevin, potenciálním rozvojem lesních škůdců a patogenů a skončit detailním rozborem hlavních adaptačních opatření a jejich potřebnou implementací v hospodářské úpravě lesa. Následovala série poutavých přednášek lektorů převážně z LDF Brno vždy s krátkou diskuzí v plném přednáškovém sále na zámku ve Křtinách, které většinou doplňovaly (nikoliv kopírovaly) s příspěvky v obsáhlém sborníku.

Smrk a praktická realizace hospodářských opatření

Mimo mnoho dalších jsme se dozvídali odpovědi na otázky:

• Jaké jsou historické příčiny rychlého kolapsu lesů na rozsáhlých územích a čím jsou podmíněny
• Jak dřeviny reagují na stres a jaké mohou být jejich odpovědi
• Jak lze sledovat výměnu látek mezi dřevinami a prostředím a zda nadchází doba uhlíkového lesnictví
• Jaké jsou efektivní a perspektivní různé způsoby smíšení lesních porostů – po druhové, prostorové i produkční stránce
• Jsou v době přísušků pro stromy výhodnější větší koruny a volnější zápoj či naopak
• Jaké jsou možnosti a limity využití výmladkového způsobu hospodaření v kontextu probíhající klimatické změny
• U kterých porostů je vhodné začít s adaptačními opatřeními
• Co se stalo s půdami v minulých desetiletích a proč jsou dobré prognózy nejisté (ztráty důležitých nutrientů, kam se poděl hliník, dusíková inflace) a jaké jsou možné cesty z krize
• Jaký je předpokládaný vývoj klimatu v jednotlivých PLO
• Kde má ještě smysl sázet buk (to není prosím překlep…) a kde raději rovnou začít s dubem
• Kolik generací „kůrovce“ bychom mohli v příštích desetiletích kde očekávat
• Jaká adaptační opatření máme k dispozici a jaké od nich můžeme čekat výstupy

Celé odpoledne a následující den probíhal (jak to na lesnických akcích je ideální) v lesních porostech v pestrých stanovištních podmínkách ŠLP Křtiny. Prezentována a diskutována byla celá řada praktických adaptačních opatření – od práce s výmladky v dubovém hospodářství nižších poloh až po změny v druhové, věkové a prostorové struktuře bukového a smrkového hospodářství středních poloh, a to i na kalamitní holině s využitím pionýrských dřevin. Našim průvodcům se podařilo shromáždit o jednotlivých porostech spoustu dat z historie (dostali jsme se až do 19. století), takže jsme viděli výsledky práce předchůdců vesměs velmi vzdělaných, doplněných působením přírody a nahodilých jevů. Velmi zajímavou zastávkou byl převod na výběrný les a s ní spontánně vzniklá debata o teorii měření a vyhodnocování přírůstu. Podstatná část exkurze byla věnována praktickým ukázkám adaptačních opatření a v závěru jsme se dostali až do „přírodní lesní laboratoře“, kde je kontinuálně sledován přírůst stromů v různých podmínkách. Na závěr exkurze byl představen model „ideálního“ adaptovaného lesa v daných podmínkách ŠLP – lesa smíšeného, prostorově a věkově mozaikového, obhospodařovaného převážně nepasečným způsobem. Vzhledem ke stavu většiny stávajících porostů bude zásadní otázka jejich převodu – zde bude potřeba postupovat diferencovaně s ohledem na výchozí stav lesa (věk, druhová skladba, zdravotní stav, aj.) a konkrétní stanovištní podmínky.

Kvůli velkému zájmu bude tato odborná akce ve zhuštěné formě opakována. Propozice a přihlášky jsou dostupné na webu české Pro Silvy. Fotky ze se semináře ke shlédnutí a přednášky ke stažení zde.