Novinky v problematice ochrany lesa proti hmyzím škůdcům

Základní údaje

Zveřejněno: 02.únor 2026

Dne 29. ledna 2026 se v prostorech Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze již tradičně uskutečnil odborný seminář věnující se problematice ochrany lesa. Seminář byl pořádán za podpory Ministerstva zemědělství, ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze, Lesní ochrannou službou VÚLHM, Komisí ochrany lesa ČAZV a Lesnickou a dřevařskou fakultou MENDELU v Brně. Odborným garantem akce byl doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. (LOS VÚLHM).

Seminář se skládal z celkem šesti přednášek, byl nicméně tematicky zaměřen na aktuality v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům. Výjimkou byla pouze první přednáška, kterou účastníci semináře vyslechli z úst doc. Ing. Petra Zahradníka, CSc. Doc. Zahradník svou prezentací na téma „Historie metod ochrany lesa proti hmyzím lesním škůdcům – zlomové body“ uvedl řešenou problematiku v souvislosti. Soustředil se na všechny základní skupiny lesních škodlivých činitelů od živočišných (hmyzí škůdci, zvěř, hlodavci), přes houbové patogeny až po plevele a buřeň. Přednáška byla zaměřena na období od počátku 20. století po současnost. V obecné rovině byly zohledněny základní změny, které se postupně v ochraně lesa objevovaly – od mechanické ochrany, přes aplikaci přípravků na ochranu rostlin, biologické metody, vývoj aplikační techniky až po současné trendy.

Ve druhé přednášce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. hovořil o „Vlivu polohy feromonu na optimalizaci otrávených lapáků dle odchytu lýkožrouta smrkového“. V rámci svého výstupu se zaměřil na efektivitu odchytových vlastností zmíněného kůrovce na otrávené lapáky různých délek (celé délky, 4 a 2 m výřezy), příp. uspořádaných do různých trojnožek, zařazeny byly také feromonové lapače. Z výsledků vyplynulo že nejefektivnější jsou výřezy dlouhé 4 m, a to nejen z vlastní účinnosti na lýkožrouta, ale i z provozních důvodů.

Následovalo odhalení studie Ing. Petra Martinka, Ph.D., které pojednávalo o problematice „Možnosti využití stromové injektáže insekticidů v ochraně lesa“. Ing. Martinek V úvodu podrobně vysvětlil v čem princip injektáže spočívá, popsal potřebné technické vybavení a zároveň vysvětlil stručně historii jejího používání v Severní Americe a Evropě. V další části prezentace se věnoval experimentům s injektáží proti různým hmyzím škůdcům a částečně i houbovým patogenům. Zmiňoval se především o vlastních experimentech ale v diskusi je porovnal i s výsledky jiných pracovišť.

Doc. Mgr. Bc. Karolína Resnerová, Ph.D. posluchačům odhalila zajímavé téma „Taphrorychus bicolor v bukových porostech: význam, rizika a účinný management“. Tento drobný kůrovec se na našem území běžně vyskytuje, ale dlouho byl přehlížen. Vyskytuje se v těžebním odpadu i v dospělých bucích, na kterých se ve větší míře objevil v posledních letech a vzbudil pozornost lesníků. Podrobně byla v přednášce rozebrána bionomie tohoto škůdce jako východisko pro jeho management. Tento druh není zatím agresivní, nepůsobí hromadné napadení buků a následná ohniska žíru. Z toho vyplývá i management – lze jej lákat na poražené kmeny nebo hromady klestu, ale zatím se to nezdá být zcela nutné. Je třeba ale být stále ve střehu.

V předposlední přednášce se prof. Ing. Bc. Jarosav Holuša, Ph.D. se soustředil na téma „Lýkožrout lesklý – biologie, význam a možnosti ochrany“. Přestože jde o obecně známého škůdce zejména mladších smrkových porostů, vyslovil na základě studia jeho bionomie a metod ochrany několik zajímavých myšlenek. V prvé řadě konstatoval, že jeho význam poslední dobou klesá, zejména v mladých borových porostech. Z toho vyplynula otázka, zda by měl být nadále veden jako kalamitní škůdce. Velmi zajímavá byla pasáž o potravním vztahu mezi kornatcem dlouhým, a l. lesklým, jehož je významným predátorem (ale také dalších kůrovců).

Poslední přednáška Ing. Barbory Dvořákové „Frézování pařezů a klesu zvyšuje výskyt klikoroha borového (Hylobius abietis)“ byla rovněž naplněna novými informacemi o prevenci proti tomuto škůdci. Frézování pařezů proti klikorohu borovému se široce a úspěšně užívá ve Skandinávii. Na našem území nemá příliš dlouho tradici (snad s výjimkou listnatých pařezů). Podmínky u nás a ve Skandinávii se velmi liší, tedy ještě bude nutné se touto problematikou blíže zabývat. Přednáška byla nicméně doplněna o rozsáhlou diskuzi o prevenci o způsobech využití pasečného klidu.

Věříme, že všechny vyslechnuté přednášky, jakož i podnětná diskuze, přispějí k aplikaci nových přístupů ochrany lesa do praktického lesnictví. Děkujeme všem účastníkům semináře za aktivní interakci s přednášejícími, lektorům pak za jejich závěry, partnerům akce za podporu. Těšíme se na další setkání.