Pěstební postupy podporující změnu druhové skladby
- Podrobnosti
- Kategorie: Aktuality
- Zveřejněno: 31.květen 2019
- Napsal Zdeněk Vacek
- Zobrazeno: 5906
Na školním polesí České lesnické akademie v Trutnově (ČLA) proběhla dne 23. května nevšední terénní pochůzka, která byla zaměřena na zpestření dřevinné druhové skladby. Během probíhající klimatické změny dochází k problémům, které ovlivňují smrkové porosty, a proto odborná lesnická veřejnost začíná více přistupovat k přírodě blízkému hospodaření, které je zaměřeno na zachování zdravých lesních porostů pro budoucí generace. Školní polesí ČLA odpovědně přistoupilo ke změně druhové skladby, což za školní podnik předvedl odborné veřejnosti Ing. Aleš Škoda na terénní pochůzce „Pěstební postupy podporující změnu druhové skladby na školním polesí ČLA Trutnově“. Na školou spravovaném majetku se snaží snížit dopady nedostatků sazenic pomocí vlastní lesní školky, což vede k samostatnosti v pěstování smrkových sazenic a obalované sadby. Lesní školka v areálu školního polesí slouží také, jako vzorová ukázka fungování malé lesní školky pro studenty této střední školy. V areálu polesí ČLA se také nachází nově zrekonstruovaná budova s harvestorovými trenažéry a moderními učebnami. Během terénní pochůzky po školním polesí byly předvedeny pěstební postupy, které zohledňují jedli bělokorou, buk lesní nebo třeba i dub letní.
Hlavním nástrojem pro lepší přirozenou obnovu všech dřevin je častější využívání clonných sečí a menších náseků. Obnova bývalých smrkových monokultur na Trutnovském školním polesí velmi úspěšně vytváří druhově, věkově a strukturně rozrůzněný les. Pokud se na majetku vyskytují jedle bělokoré, tak jsou uvolňovány pro lepší tvorbu semen, čímž dochází k podpoře přirozeného zmlazení, ale tento postup je aplikován pouze v okolí městské, protože jinak na jedlových semenáčcích dochází k značným škodám od zvěře. V některých částech majetku jsou oblasti, které z nedostatků přirozené obnovy musí být zalesňovány uměle, což vytváří prosto pro vložení dubu letního na živných stanovištích středních poloh nebo jedle bělokoré, či další dřevin.
Školní polesí také zpravuje malou část majetku ve čtvrté zóně Krkonošského národního parku, což vytváří prostor pro rozvolňování přirozené obnovy buku lesního, který se úspěšně zmlazuje ve vysokých počtech. V mladších smrkových porostech do 40 let věku se na území KRNAPu spravovaném školou zdržuje vysoká zvěř, která výrazně škodí loupáním, ale díky snaze o přírodě blízké hospodaření s přirozeným zmlazením naštěstí dopad není tak výrazný. Celkové přístup školního polesí ČLA ke změně klimatu je příkladný a bude mít pozitivní dopad na mladé absolventy střední školy.
Více v naší fotogalerii.
