Seminář

Douglaska tisolistá je nejproduktivnější dřevinou mírného pásma, z toho důvodu je zaváděna ve vhodných (i méně vhodných) podmínkách v celé temperátní zóně. Rovněž v České republice má značný potenciál využití, třebaže se dnes uvádí na zhruba 0,25 % lesní půdy. Přitom ze strany lesnického provozu je o její větší uplatnění značný zájem. Seminář má za cíl seznámit lesnický provoz s potenciálem douglasky z hlediska produkčního i mimoprodukčního a na konkrétním případě doložit úspěšnou introdukci této dřeviny v podmínkách konkrétního lesního majetku. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze s ukázkou nejvyšších douglasek v ČR.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současný zákon o lesích ukládá vlastníkům minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Smyslem opatření je především dlouhodobé zlepšení stavu lesa, jeho vyšší ekologická stabilita a z toho vyplývající vyšší hospodářská jistota. Podíl MZD v průběhu obnovy porostu se obvykle mění. Cílem akce je prezentovat podíl a způsoby vnosu MZD v podmínkách smrkového hospodářství vyšších poloh a jejich výhled. Klíčový pro dlouhodobě trvalé zastoupení MZD je způsob hospodaření, zejména na extrémnějších stanovištích. V případě dané lokality se jedná především o ovlivnění vodou. To implikuje i příklon k jemnějším způsobům hospodaření. Zároveň budou prezentovány i způsoby dosahování podílu MZD v rámci spravovaného majetku včetně využití přirozené obnovy. V odpolední části proběhne venkovní pochůzka.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Na konci 20. století společnost ovlivněná politickými změnami očekávala i pozitivní změny, které se projeví v naší krajině negativně poznamenané desítky let socialistického hospodaření. V té době docházelo k útlumu zemědělské výroby a zemědělci postupně upouštěli od zemědělského využívání méně kvalitních zemědělských půd. Nastala jedna z dalších vln, které se v historii již několikrát opakovaly, vln zalesňování méně kvalitních zemědělských půd. Nejprve byla tato činnost podporována z národních zdrojů, později ze zdrojů EU z Horizontálního plánu rozvoje venkova a OP Zemědělství a následně z Programu rozvoje venkova. První z nově založených porostů budou dosahovat stáří kolem 20 let. V jaké zdravotní kondici jsou tyto lesní porosty a jaká je jejich perspektiva? Je potřeba změnit přístup při volbě prostorové a druhové skladby nově zakládaných porostů v souvislosti s klimatickými změnami?

Introdukované dřeviny nebudou pravděpodobně zaujímat významnější roli v českém lesnictví, možná s výjimkou douglasky, přesto v určitých specifických podmínkách mohou pomoci řešit některé jeho problémy. Introdukce má v podmínkách střední Evropy značnou tradici a účelné využití již založených porostů, stejně tak zakládání nových, kde je to vhodné, je integrální součástí lesního hospodářství. Proto je souhrn nejnovějších poznatků o rozšíření, pěstování a vlivu těchto dřevin na lesní prostředí velmi významné. Seminář má za cíl shrnutí údajů o rozšíření introdukovaných dřevin v českých lesích a pro hlavní dřeviny (douglasku tisolistou, ořešák černý, dub červený, jedli obrovskou, smrk pichlavý atd.) i dokumentaci jejich významu, produkčním i mimoprodukčním, v lesních ekosystémech. Po semináři je plánována exkurze do zajímavých porostů introdukovaných dřevin na území Školního lesníku podniku v Kostelci nad Černými lesy.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář bude zaměřen na změny ve vysokém školství, které jsou spojené s novelou zákona o vysokých školách. Novela zákona je účinná od 1.9. 2016 a vysoké školy se musely v krátké době přizpůsobit novým podmínkám. Podstatné změny se týkají především systému akreditací a hodnocení kvality činnosti vysokých škol. Na semináři bude dále představen aktuální stav a plány do budoucna na obou lesnických a dřevařských fakultách v ČR. A to i s ohledem na nové studijní programy, které se zde připravují. Na semináři bude zastoupena i aplikační sféra (účast na semináři přislíbily oba státní podniky) a jejich požadavky na kvalitu a profil absolventů univerzit a diskutován bude význam akademických institucí pro řešení aktuálních problému a při hledání nových cest v lesnicko-dřevařském sektoru. Úvodní slovo na semináři pronese děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze prof. Marek Turčáni. Mezi přenášejícími bude zastoupeno i vedení Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Uvádění dřeva na trh je významnou součástí hospodaření v lesích. Je to okamžik realizace tržby za vyprodukované dříví. Kromě klasických způsobů prodeje v uzavřených vztazích můžeme využívat i moderní metody prodeje pomocí aukcí, kdy můžeme dosáhnout maximální reálné ceny, která není ovlivněna obchodními vztahy z minulosti a je stanovena zcela transparentním způsobem. Dosaženou cenu dříví na trhu může ovlivnit také další faktor, kterým je certifikace. Současným trendem u velkých zpracovatelů dřeva je zvyšující se zájem o využívání certifikované suroviny. Uvádění dřeva má i své právní rámce dané Zákonem o uvádění dřeva na trh, kdy porušení některých nařízení může významně ovlivnit cenu dřeva nebo dokonce prodeji i zabránit. Připravovaný seminář si klade za cíl seznámit účastníky s principem prodeje dřeva přes burzu, s využitím různých způsobů aukcí, upozornit na některá specifika spojená povinnostmi vycházejících ze Zákona o uvádění dřeva na trh a problematiky EUTR.

Globální klimatická změny významně postihuje i lesy v České republice. Projevují se mimo jiné větší četností různých extrémních situací (orkány, abnormální teploty, přívalové srážky, dlouhá období sucha apod.). Právě dlouhodobé sucho je faktorem, který má na lesy v ČR významný negativní dopad. Projevuje se sníženou ujímavostí ve výsadbách, sníženou vitalitou porostů a následnou aktivizací biotických škodlivých činitelů a tím celkovým zhoršením zdravotního stavu lesních porostů. Nezanedbatelné jsou i ekonomické dopady (snížení přírůstu, změny kvality dřeva, zvýšené náklady na těžební a pěstební činnost, až po rozvrácení trhu s dřívím a nestability v prodeji dříví a cenové dříví atd.). Obdobné extrémní situace se vyskytovaly i v minulosti, avšak nikdy neměly tak dlouhodobý charakter. Současný charakter poškození lesních porostů má i výrazný regionální rámec, kdy nejvíce jsou postiženy smrkové porosty střední a severní Moravy a Slezska, ale více či méně se projevují tyto negativní dopady i u dalších dřevin a patrné je i rozšiřování do dalších oblastí České republiky.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V současné době se v důsledku probíhajících klimatických extrémů v plné míře naplňuje předpoklad, že praktický výkon pěstování lesů by měl respektovat rovněž princip managementu rizika. Toto riziko vyplývá především z naší neúplné znalosti dopadů změny klimatu na jednotlivé dřeviny a lesní ekosystémy. Dalším důležitým faktorem, který představuje významnou výzvu pro správce a vlastníky lesů, je rostoucí důraz na mimoprodukční funkce lesů. Cílem semináře, je prezentovat postupy pěstování a managementu lesů s podílem borovice lesní, které se na tyto nové souvislosti snaží reagovat.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Jako každé jiné území se i severní Morava historicky potýkala s kalamitami, ať je zapříčinili biotické nebo abiotické vlivy. Dnes ovšem se oblast severní Moravy potýká s největší kalamitou, která kdy tuto oblast zasáhla. Smrkové porosty stresované klimatickými změnami (vyšší teplotou a nedostatkem srážek) nedokáží odolat náporu biotických i abiotických vlivů, jako jsou lýkožrouti, václavka nebo silný vítr. Díky tomu v oblasti severní Moravy smrkové porosty odumírají neuvěřitelným tempem a na rozsáhlém území. S tím je pojen vznik neuvěřitelného množství kalamitních holin, které mají v některých případech velikost i několik desítek hektarů. Takto velké plochy mají absolutně jiné mikroklima, které se nepodobá ničemu, co se nachází na území České republiky. V současné době je nejdůležitější všechny kalamitní holiny, co nejrychleji zalesnit. Ovšem při zalesňování takto velkých kalamitních ploch se musí počítat dalšími vlivy, které ovlivňují úspěšnost zalesnění, jako jsou v letním období vysoké teploty na povrchu půdy na kalamitních plochách, vliv zvěře a v neposlední řadě kvalitní sadební materiál. Důležitou součástí obnovy kalamitních ploch je  i tvorba různých porostních směsí, které by v budoucnu měli zajišťovat stabilitu nově obnovovaných porostů a odolnost vůči působení různých negativních vlivů.

Současná ochrana lesa v pojetí integrované ochrany rostlin se bez používání přípravků na ochranu rostlin (POR) neobejde. Je třeba pouze minimalizovat rozsah jejich použití a eliminovat negativní dopady jejich používání. Na eliminaci negativních dopadů, ale částečně i na spotřebu, má značný vliv volba vhodné aplikační techniky, včetně výběru trysek. V lesních porostech se používá především ruční technika. Specifická technika, která se svým pojetím částečně blíží tomu, co je používáno v zemědělství (i když v menším měřítku), se používá v lesních školkách. V posledních letech se zásadně změnila i legislativa, která má vliv na používání aplikační techniky, a přitom mnoho lesníků o tomto není plně informováno. Chystaný seminář by měl přinést základní informace o možnostech používání aplikační techniky při aplikaci POR, včetně historického vývoje,  legislativních omezení a aktuálního výzkumu v této oblasti. Zásadní pozornost bude věnována vhodnému výběru aplikační techniky s ohledem na maximální eliminaci negativních dopadů POR na životní prostředí. Speciální pozornost je věnována lesním školkám, kde se uplatňuje při výběru vhodné aplikační techniky řada specifik, ale i výzkumu zaměřený na vliv trysky na dávku a úlet postřikové jíchy.

Vstup zdarma

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, nyní dvě aktuálně důležité evropské směrnice. Jsou předmětem procesu zapracování do české legislativy a následně do praxe i předmětem odborných i laických debat. Česká lesnická společnost, z. s. jako člen platformy Hospodáři v krajině se snaží tímto seminářem přispět k prohloubení odborné debaty a porovnání různých pohledů na celou tuto problematiku.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V lednu roku 2007 se přehnal přes Evropu orkán Kyrill, který napáchal mnoho škod nejenom na majetku, ale i na lesních porostech. V oblasti Šumavy to byla největší větrná katastrofa za více než 100 let. V nárazech dosahoval vítr až 160 km/hod. Tomuto živlu nemohly odolat ani porosty, které byly těžebně rozpracovány tak, aby co nejvíce odolávaly převládajícímu směru větru. Nejvíce škod se soustředilo nad 1 000 m n. m. a to zejména v oblasti Knížecího stolce a Lysé. V těchto lokalitách byly převážně stejnověké lesní porosty nad 100 let se zastoupením čistého smrku. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že vznikly po předchozí největší větrné a kůrovcové kalamitě století - okolo roku 1870.

Celkem padlo během orkánu Kyrill 680 tis. m³ dříví a vznikla redukovaná holinou cca 800 ha. Během roku 2007 byla kalamita zpracována, dříví dodáno odběratelům nebo vyvezeno mimo les, klest byl ze vniklých holin vyvezen a holiny připraveny k zalesnění. Díky rychlému zpracování dřevní hmoty nedošlo k znehodnocení dříví dlouhým skladováním a zamezilo se rozsáhlé kůrovcové kalamitě.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem programu akreditovaného u MV je komplexně informovat o možnostech a limitech užívání pozemků určených k plnění produkčních funkcí lesa. Vzdělávací program reaguje na některé výsledky dotazníkových průzkumů, které zadávalo MZe v posledních několika letech. Jedná se o procesy související prohlašováním pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa, s dělením lesních pozemků, s udělováním výjimek k jinému využití pozemků určených k plnění funkcí lesa, s odnětím lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání nebo omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo s udělováním souhlasů k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčené pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ochrany lesa a myslivosti v České republice. První, dopolední blok se zabývá působením škodlivých činitelů v lesním hospodářství, a to od jejich historických kořenů, přes současný stav, až po možnosti jejich budoucí vývoje a podoby. Příspěvky jsou řazeny od problematiky abiotických činitelů, přes biotické činitele až po antropogenní škodlivé vlivy. Druhý blok se věnuje historii, současnému stavu i možné budoucnosti myslivosti v návaznosti na lesní hospodářství. 

Seminář je určen vlastníkům (či jejich zástupcům) a správcům všech typů lesních majetků: obecních, soukromých, církevních i státních. Také osobám ze státní správy, z lesních družstev, zájmových skupin a podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, apod.

Jednotliví přednášející jsou vybráni z okruhu nejerudovanějších odborníků a to jak po stránce teorie tak i praxe ochrany lesa a myslivosti. Témata jejich příspěvků jsou zvolena tak, aby seminář přinesl účastníkům co největší informační hodnotu v dané problematice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.