Seminář

Seminář se zabývá aktuální problematikou příspěvků a dotací do LH, a to širším pohledem od koncepce legislativního rámce jednotlivých dotačních titulů, přes složité legislativní podmínky a komplikovaná dotační pravidla až po časovou náročnost administrace a možnosti použití softwarů při podávání žádostí. V centru pozornosti je zejména Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a diskutovaný finanční příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Jednotlivé příspěvky budou zaměřeny na představení jednotlivých dotačních titulů vč. statistiky čerpání, objemu poskytnutých finančních prostředků a výsledků kontrol, dále uvedení praktických zkušeností s podáváním jednotlivých žádostí a také prezentování návrhů na zjednodušení dotačních pravidel, příslušné legislativy a celého procesu vyhlašování, administrování, podávání a kontrol žádostí. Cílem semináře je řešit problematiku legislativní složitosti a časové náročnosti žádostí o příspěvky a dotace v LH, výstupem by měly být návrhy na zjednodušení a zrychlení těchto činností.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Po rozsáhlé obnově lesních porostů vyvolané klimatickou změnou a následnou kůrovcovou kalamitou, čeká lesníky další zásadní úkol – výchova mladých lesních porostů. Do výchovy porostů se zahrnují veškerá opatření, kterými se systematicky, opakovaně a záměrně ovlivňují růstové a vývojové procesy porostů tak, aby byla hospodárně dosažena kvalita a bezpečnost produkce. Základní požadavky výchovy porostů vycházejí z porostní hustoty, rozmístění jedinců, kvality jedinců, druhové skladby, zdravotního stavu porostu a optimálního stavu porostního prostředí. Proto je při porostní výchově nezbytná optimalizace druhové skladby, formy a intenzity výběru s přihlédnutím ke stanoveným provozním cílům. Jelikož s rostoucím věkem se naopak snižuje schopnost lesních porostů reagovat na jednotlivá pěstební opatření, je nezbytné s výchovou začít včas. S výchovou lesních porostů se tak doporučuje začít nejpozději v růstové fázi mlazin, a to dle konkrétních stanovištních a porostních poměrů, nevyjímaje provozní cíle. Jednotlivé příspěvky se zaměří na výchovu cílových dřevin, porostních směsí, porostů při dvoufázové obnově lesa, porostů poškozených zvěří nebo s opožděnou výchovou. Nebude chybět ani pohled a zkušenosti z praxe. Jubilejní XXV. Sněm lesníků přinese jasně daná doporučení a postupy výchovy lesních porostů po kalamitách, vedoucí k lepší stabilitě a adaptabilitě lesních porostů zejména vůči klimatickým změnám.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesní hospodářství v minulosti několikrát čelilo významným kalamitám, avšak v posledních letech došlo v České republice k dramatickému odumírání smrkových porostů. V reakci na tyto změny probíhá zásadní proměna způsobu lesního hospodaření, zaměřená na adaptaci na klimatické výkyvy. Naše lesy musely vyvinout strategie pro překonání dlouhých suchých období a ničivých vichřic, současně se však potýkají s rozšířením patogenů a kůrovců. Opakující se cyklus kalamit na našem území sleduje jedenáctiletý solární cyklus a tuto periodicitu využívá i pro pravidelnou obnovu lesů po kalamitách. Tato obnova však přináší významné změny v druhové skladbě lesů, kdy se upřednostňují listnaté stromy a druhy, které lépe snáší klimatické výkyvy. Tento posun v druhové skladbě byl iniciován změnami ve sběru semenného materiálu, který je nyní zaměřen na jiné druhy dřevin než smrku ztepilého. Během semináře se zaměříme na popis kalamitních událostí, které zahrnují šíření kůrovců i obnovu lesů po kalamitách. Lesnický sektor se musel přizpůsobit současné situaci, která je historicky vnímána jako neobvyklá, ale ve skutečnosti se obdobné události již v lesním hospodářství odehráli mnohokrát. Jedním z klíčových prvků kalamit je rozsáhlá kalamitní těžba, způsobená nejčastěji šířením kůrovců. Tyto kalamitní plochy musí být znovu zalesněny, což vede k nutnosti umělé obnovy lesů a sběru semenného materiálu. Během semináře se zaměříme na významné lesnické kalamity a zvýrazníme klíčový význam sběru osiva a následném zalesňování pro budoucí obnovu lesních ekosystémů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Početní stavy spárkaté zvěře a její vliv na prostředí je v současné době velmi diskutované téma, které je podpořeno intenzivním řešením novely zákona o myslivosti na všech odborných i veřejných úrovních. Tyto záležitosti tvoří celkový pohled na hospodaření se zvěří, myslivost a myslivce, který navíc mediálně prezentován veřejnosti často velmi zkresleně. Aktivní způsoby řízení prostorové aktivity zvěře, spočívající na výsledcích aktuálního výzkumu s využitím moderních technologií GPS a monitoringu aktivity, vnáší do hospodaření se zvěří nové postupy a ukazují cestu k řešení společného zájmu lesního či zemědělského hospodáře s mysliveckým. Moderní poznatky v biologii a etologii zvěře vysvětlují některá myslivecká tabu a ukazují, jak důležitý je diferencovaný, přírodě blízký přístup k hospodaření s jednotlivými druhy spárkaté zvěře. V neposlední řadě je v rámci aktivního přístupu k řízení populací zvěře třeba pracovat s místními přírodními podmínkami a dobře identifikovat lokality s potenciálem vzniku škod na lesních či zemědělských kulturách. S aktivním řízením populací zvěře již existují i praktické zkušenosti, které dokazují, že vlastník pozemku a myslivecký hospodář mohou žít a hospodařit v harmonické shodě.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Změna klimatu má značné dopady na lesní ekosystémy, zejména vzhledem k jejich dlouhověkosti, omezenému adaptačnímu potenciálu a značné proměně antropogenních činností. V oblasti lesnictví čelíme kvůli změně klimatu těmto hrozbám: vyšší stres dřevin, škody suchem, zvýšené poškození porostů škůdci či vichřicemi. Jaký má změna klimatu vliv na lesní hospodářství? Budou se v návaznosti na měnící se klima posouvat lesní vegetační stupně? Jaká adaptační opatření využívají lesníci při hospodaření? Nejen na tyto otázky budeme společně hledat řešení během přednášek a diskuze. Součástí programu je terénní pochůzka po lesích spravovaných ŠLP Křtiny, kdy nám odborný lesní personál představí hospodaření přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Ekosystémové služby lesa lze charakterizovat jako společenské přínosy lesa a lesního hospodářství. Jejich význam v posledních letech stále narůstá. Také proto mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb tvoří součást strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a používá se v probíhajících studiích v rámci Evropy. Celosvětově uznávaným tržním mechanismem zajišťování ekosystémových služeb lesů se staly platby za ekosystémové služby lesa a lesního hospodářství. Na semináři budou diskutovány různé aspekty této problematiky, od vymezení a kategorizace těchto služeb, přes přístupy k jejich hodnocení a ocenění, podpůrné nástroje pro jejich zajišťování, legislativní a právní souvislosti až po konkrétní doporučení pro lesnickou praxi, jak tyto služby posilovat.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současná zemědělská krajina je charakteristická nízkou biodiverzitou, omezeným výčtem pěstovaných zemědělských plodin a prakticky absentujícím zastoupením nezemědělské vegetace. Na většině území zároveň chybí krajinotvorné prvky včetně křovinných pásů, stromořadí, větrolamů či remízů. Negativní dopady na volně žijící živočichy má také intenzifikace zemědělského hospodaření, a to zejména agrotechnické operace v období sklizně pícnin a předseťové přípravy v jarních měsících, kdy se v krajině již vyskytují mláďata drobné zvěře. Záměrem semináře je na základě výzkumu definovat negativní vlivy zemědělského hospodaření na populace drobné zvěře a prezentovat možná řešení úprav krajiny s cílem podpory biodiverzity celého agroekosystému. Na dopolední přednáškový blok naváže venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Je zřejmé, že se lesní hospodářství dostává do zcela nového společenského i environmentálního kontextu, který vyžaduje revizi a přehodnocení celé řady zažitých postupů. Na úrovni pěstování lesů je to nejnaléhavěji hledání optimálních a efektivních postupů rekonstrukce lesů po kůrovcové kalamitě, ale neméně významné je i zavádění nových pěstebních konceptů s cílem dlouhodobé adaptace lesů na změnu klimatu. Právě obnova lesa je jeden z nejsložitějších pěstebních úkolů, který je zásadní pro další utváření porostních struktur. Na akademické i provozní úrovni ne náhodou rezonují témata clonné obnovy světlomilných dřevin, kombinované obnovy a snížených počtů dřevin při umělé obnově lesa, netradičních porostních směsí a dřevin, využití síje a nízkého lesa. Po dopoledním přednáškovém bloku zaměřeném na tato témata bude následovat venkovní exkurze s cílem ukázat alternativní pěstební postupy na stanovištích přirozených borů a obnovu kalamitních holin na majetku Městských lesů Doksy s.r.o.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Problematika pěstování cenných listnáčů se periodicky objevuje v centru pozornosti lesnické odborné veřejnosti. V současné době může být jejich větší využití i důsledkem snahy o efektivní zalesňování kalamitních holin, zvýšení biodiverzity lesních porostů a diverzifikaci lesnické produkce. Jednotlivé příspěvky jsou proto zaměřeny na zakládání porostů s využitím cenných listnáčů, byť v podmínkách zalesňování zemědělských půd a vytipováním dalších druhů cenných listnáčů potenciálně významných v českých podmínkách. Další soubor příspěvků je zaměřen na dřeviny dosud více využívané, jako je ořešák černý, třešeň ptačí či kaštanovník setý. Pro praxi je významná především informace o operativním obchodováním se sortimenty cenných listnáčů a se sortimenty s vysokou hodnotou a dále informace o využití dřevní suroviny méně častých druhů dřevin. Seminář má tak přispět k vyšší informovanosti producentů, současných i potenciálních, a zainteresovat je na produkci těchto sortimentů. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem odborného semináře je komplexně informovat cílovou skupinu o možnostech zalesnění kůrovcových kalamitních holin, včetně jejich zajištění. Úvodem je popsán vývoj kalamitních kůrovcových holin v současné kůrovcové kalamitě. Následně bude detailně řešena problematika ochrany před biotickými škodlivými činiteli – zejména před škodami zvěří a buření. Zohledněny budou i změny mikroklimatických podmínek na rozsáhlých holinách. Důležitým prvkem je také dostupnost sadebního materiálu, a to jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním spektru. S tím úzce souvisí i dřevinná skladba použitá při zalesňování kalamitních kůrovcových holin, která bude rovněž řešena. Ne nevýznamným prvkem je ekonomické hledisko, tj. finanční zabezpečení, a to v rámci dotačních titulů. Vlastníci, zejména menší, budou mít značné problémy s nalezením zdrojů na obnovu lesa.

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Obsahuje plán opatření ke snížení emisí, investice do výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu. Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů. Nicméně, jaké šance a jaká rizika z toho vyplývají pro hospodaření v krajině a zejména pro lesnictví? Nebylo by lepší než bojovat s CO₂, využít přepokládané investice do adaptačních opatření pro nás a naše životy? Co je správné? Nejen na tyto otázky odpoví XXIV. Sněm lesníků, který se mimo jiné detailně zaměří na strategie EU bioekonomiku, vývoj zásob dřeva, koloběh CO₂, ale i dopady Zelené dohody na lesní hospodářství v České republice. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Cílem odborného semináře je seznámení účastníků s aktuální problematikou ekonomiky lesnického provozu a vývoje cen dříví v České republice. První dopolední blok se zabývá ekonomickými problémy současného lesního hospodářství, a to zejména provozním pohledem velkých státních majetků, středních i menších soukromých majetků i státní správy. Druhý odpolední blok se věnuje předchozímu, současnému i prognóze budoucího vývoje dříví v ČR a možnostem jeho odbytu. Dostatečný prostor je také vyhrazen pro dotazy na přednášející a případnou diskuzi. 

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Téma škod působených volně žijící zvěří na hospodářské aktivity člověka v zemědělství i lesním hospodářství je žhavé zejména v posledních desetiletí. Příčin vysokého tlaku zvěře na prostředí je celá řada, především je to vysoká populační hustota zvěře daná způsobem managementu populace a také změna prostředí, kterou člověk aktivoval a která souvisí s efektivnějším využitím krajiny i klimatickou změnou. Řešením můžou být například efektivní a přírodě blízké způsoby řízení populací zvěře, které předpokládají aktivní přístup lidí, kteří o populace pečují, a také práce s moderními poznatky biologie zvěře a její etologie v přirozeném prostředí. Aktivní přístup řízení populací napodobuje přírodě blízký predační tlak a vede k dosažení optimální hustoty a kvality populace zvěře napříč celou populací, tedy věkovou i pohlavní strukturou. Nejde v něm o prosté snižování početního stavu, ale skutečnou péči, jejímž výsledkem jsou populace skládající se ze silných jedinců, jejichž tlak na prostředí je pro hospodářské aktivity člověka únosný. Hodnocení škod a celkového vlivu zvěře na prostředí by mělo být samozřejmou součástí práce lidí, kteří aktivně populace volně žijící zvěře řídí.

Odborný seminář je zaměřený na komplexní problematiku pěstování a perspektivy jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v kontextu probíhající klimatické změny. Pozornost bude věnována vývoji zastoupení této kdysi velmi významné dřeviny i vlastnostem a způsobům využití jedlového dřeva včetně tepelné úpravy. Dále bude zmíněna problematika škod zvěří a produkčního potenciálu jedlových smíšených porostů v měnících se podmínkách prostředí. Zhodnocen bude i její stabilizační a meliorační potenciál. Diskutovány budou také optimální pěstební postupy používané při vnášení a pěstování této dřeviny. Součástí semináře budou i praktické ukázky pěstebního managementu zaměřeného na podporu jedle bělokoré v CHKO Jeseníky v genové základně Hochwald.   

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou managementu vysokohorských smrkových porostů (Picea abies (L.) Karst.) s příměsí modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a borovice limby (Pinus cembra L.) a bude navazovat na proběhlý workshop z roku 2020. Cílem této akce bude ochrana těchto porostů v bezzásahových územích Vysokých Tater z pohledu využití území pro mimoprodukční funkce lesa. Pozornost bude zaměřena na retenci a akumulaci vody včetně vodní eroze v lesních porostech zasažených kůrovcovou kalamitou s následnými škodami na turistických cestách a lesní infrastruktuře. Les a jeho prostředí významně ovlivňuje hydrickou funkci lesa, tudíž významná část semináře se bude kromě půdoochranné a rekreační funkce věnovat zejména funkci vodoochranné se zaměřením na péči o drobné vodní toky, hrazení bystřin a záchranu rybího genofondu. Workshop se bude dále zabývat problematikou předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení statické stability a diverzity v kontextu probíhající klimatické změny.