Od lesa k uhlí, od uhlí k lesu
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 01.prosinec 2017
- Zobrazeno: 6949
V rámci mezinárodní spolupráce v letošním roce Česká lesnická společnost, pobočný spolek Liberec, pořádala exkurzi do oblasti Spreewaldu v Spolkové republice Německo. Spreewald je lesnicky velmi specifická oblast Braniborska, kde základní zpřístupnění zajištují vodní kanály a součástí vybavení lesníka je člun. Lesnické hospodaření je výrazně ovlivněno vodou a ochranou přírody. V rámci exkurze nám odborné informace poskytli kolegové z braniborských státních lesů.
LS Lübben obhospodařuje cca 15 000 ha státních lesů v 10 revírech. Podstatná část státních pozemků LS leží právě v oblasti Spreewaldu a jeho bezprostředním okolí. Kromě toho LS obhospodařuje cca 800 ha pozemků po rekultivaci území po těžbě hnědého uhlí. Průměrná hektarová zásoba dříví činí na území Spreewaldu 276 m3 (s kůrou) nebo 232 m3 bez kůry, běžný přírůst 7,2 m3 (s kůrou). Dominantní dřevinou je borovice lesní 72,4 %, olše lepkavá 11,5 % následována břízou 4,3 % a oběma druhy dubů 2,9 resp. 2,0 %.
Administrativně je území součástí spolkové země Braniborsko. Má velmi zajímavou historii. Toto území bylo už několikrát v dějinách osídleno a po určité době zase opuštěno, protože vlivem člověka došlo k takovému poškození životního prostředí, že pravěký člověk tu nedokázal přežít a musel toto území na nějaký čas opustit. V průběhu času se tu střídaly lesy a zemědělsky využívaná krajina. O této dávné minulosti včetně archeologických nálezů podrobně informuje museum v Radduschi v zrekonstruovaném slovanském hradišti.
O Spreewaldu by se s jistou dávkou fantazie dalo říci, že jsou to braniborské Benátky v lese. Nejsou zde domy, ani cesty, ale celý les je protkaný hustou sítí různě širokých vodních kanálů s ručně obsluhovanými plavebními komorami. I když je území po zalednění velmi ploché, rozdíl v hladinách jednotlivých kanálů dosahuje až 40 cm a proto jsou zapotřebí různá vodohospodářská zařízení.
Součástí exkurze byla návštěva muzea těžby hnědého uhlí v Lichterfeld-Schacksdorfu. Zde se nachází jeden z pěti dopravníkových mostů, jenž sloužil při povrchovém dobývání uhlí. Typově označený jako dopravníkový most F60, byl postavený VEB TAKRAF Lauchhammer (nyní TAKRAF GmbH Lauchhammer) na místě tehdejšího lomu a fungoval od roku 1989 do roku 1991. Tento most je poslední z pěti vestavěných sériových zařízení. Byl využit od března 1991 do června 1992. Ocelová konstrukce je také nazývána „ležící Eiffelovka Lužice“. Celková délka je 502 metrů, takže přesahuje Eiffelovku o 182 metrů. Je široký 204 metrů a vysoký téměř 80 metrů.
Na závěr exkurze byl navštíven Geopark Nochten, který představuje zhruba na 20 ha rekultivovanou krajinu po těžbě hnědého uhlí. Jsou zde uměle vytvořené různé biotopy, které byly zničeny při předchozí lidské činnosti.
Příprava exkurze byla úzce koordinována s kolegy z braniborských státních lesů. Ti zajistili odbornou část exkurze a příslušný doprovod a odborný výklad. Na závěr proběhla diskuse o podmínkách další vzájemné spolupráce a možnosti reciproční návštěvy kolegů z Braniborska v ČR v roce 2018.